Přezdívá se jim Korálové hory. Štíty, věže, sloupy masivu Pale di San Martino v italském Trentinu nenechávají své obdivovatele vydechnout. Z jednoho úhlu se jeví jako nedobytná skalní pevnost. Stačí ale vyšplhat na náhorní plošinu, která na rozeklané štíty navazuje, a člověk má pocit, že se ocitl uprostřed víceméně ploché měsíční krajiny. A do toho fenomén Enrosadira. Do češtiny se to italské slovo překládá jako červánky. Jenže zdejší červánky rozehrávají neuvěřitelnou přírodní show. Samozřejmě, má-li turista štěstí na dobré počasí.
Odpoledne začne zapadající slunce kolmá úbočí přemalovávat. Začíná to modro-bílou, která se mění postupně ve žlutou, oranžovou, růžovou až rudou, umožní-li to mraky. Chameleon tolik barev neumí. Jak ukazují zašlé plakáty v horské chatě Capanna Cervino, za červánkovou podívanou sem vozili zájemce už před druhou světovou válkou.
Korálové horyDolomity jsou od roku 2009 na Seznamu světového dědictví UNESCO. Zahrnují 220 vrcholů, mnohé nad 3100 metrů, včetně „katedrál“ Latemar, Marmolada, Brenta a Catenaccio. Horstvo nese jméno francouzského geologa z Grenoblu Déodata de Dolomieu, který v r. 1789 objevil ojedinělé chemické složení zdejší horniny, později nazvané dolomit. Zkamenělé fosilie prozrazují povstání horstva před 200 milióny lety ze dna moře. |
A jak neopomenou místní opakovaně zmínit, ta scenérie okupovala před léty i tisíce počítače po celém světě – jako oficiální tapeta Windows. Holt moderní doba si žádá hodnocení srozumitelné i počítačové generaci.
Kouzelný masiv není nutné zkoumat jen od jeho paty. Lanovka z městečka San Martino di Castrozza vás i v zimě vyveze na zvrásněnou náhorní plošinu Pale, která leží ve výšce 2600 metrů nad mořem. Každou zimu ji zahalí minimálně třímetrová sněhová peřina a na túru se bez sněžnic vydat nelze. Letošní únor však odhaluje její jinou, nezvyklou tvář. Možná ještě víc připomíná měsíční krajinu, k níž je tak často přirovnána. Nekonečnou kamennou pláń jen tu a tam překrývají sněhové jazyky, takže lunární dojem je takřka dokonalý.
Lyžovat a šetřit přitom přírodu. V zastrčeném středisku ve stínu Dolomit to jde |
„Tady tím kuloárem obvykle jezdíme freeride,“ ukazuje Rocco Romanga, archetyp horského průvodce, na rokli s téměř kolmými stěnami. „Tedy když je normální zima a sníh,“ dodává hned při pohledu na odhalené skalní ostrohy.
Ještěže v chatě Rosseta se dá vzpomínky na chybějící sníh zaplašit domácí grappou. Stačí si jen vybrat příchuť. Hrušky, maliny, třešně, jablky. Ve velkých zavařovačkách, vystavených na obří polici, plave snad každé myslitelné ovoce. A to je další z dobrých důvodů, proč se do Trentina s jeho rozeklanými štíty vracet. I když třeba nenasněží, gurmánské zažitky na tu újmu dají rychle a spolehlivě zapomenout.
JAK NEMINOUT SAN MARTINO DI CASTROZZAJak se tam dostat Do Trentina se můžete vydat vlakem po železniční trase Mnichov - Brennero - Verona anebo autem. S Českem nabízí pohodlné spojení brennerská dálnice A22, zpomalí vás až horská údolí za Bolzanem (cca 750 km). Fly Ski Shuttle je služba, který hosty dopraví autobusem z letiště v Bergamu, Milánu, Benátkách a nově Innsbrucku v podstatě až na sjezdovku. Spojení funguje v sobotu a v neděli na vytížených trasách. Informace na dlani Více informací i v češtině najdete na www.sanmartino.com, užitečná je i aplikace pro chytré telefony Visittrentino Tourist Guide, která poskytuje informace o počasí, akcích, hotelech a restauracích. |