Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Po stopách UNESCO: Pokus o setkání s králem a sex nosorožců

Cestování

  7:08
Za pár dní se již vracíme domů, a tak musíme najít nějaké spolehlivé místo, kde naše auto bezpečně schováme. Proto hned z Krugerova národního parku míříme do Johannesburgu. Máme několik typů, a tak je jeden za druhým snažíme prověřit, zjistit okolnosti uložení a také cenu. Jenže buď je to drahé, nebo nepříliš dobře zabezpečené.

Důležitá ale byla naše fascinace sexuálním aktem nosorožců, kteří se vůbec nenechali naší přítomností rušit a nechali nás to nádherné divadlo sledovat foto: Alexandr Bílek

Úspěch slavíme až ve čtvrti Benoni, kde je velký areál přímo na důležité křižovatce, je dobře zabezpečený, s elektrickým plotem a 24 hodinovou ostrahou.  Je zde několik set uzamykatelných garáží. Bohužel, naše auto je příliš vysoké, do žádné se nevejde, a proto nakonec získáváme za stejnou cenu jedno z mála stání pro vyšší vozidla. Cena něco přes tisíc korun měsíčně je pro naši kapsu výhodná. Podepisujeme smlouvu, přenecháváme kopii našeho karnetu a technického průkazu, platíme dvě měsíční splátky a garáž je naše.

Omyl, který změnil naše plány a sex nosorožců

Odlétáme až za pár dní, tak bychom rádi zajeli na den nebo dva k moři, jenže v neuvěřitelné spleti obrovské metropole jsme omylem vyjeli jinou výpadovkou, a tak nás to nasměrovalo úplně někam jinam. A protože naše nezávislost je nadevše, rozhodli jsme se, že to nebudeme hrotit a jedeme prostě dál přímo na východ, do 350 km vzdáleného Svazijska. Moře hold nebude.

Silnice, po které se do této malé země dá z Johannesburgu dostat, je z části placená prvotřídní dálnice, která se z města Ermelo mění na neplacenou, ale velmi slušnou silnici. Po cestě jedeme kolem jedné soukromé přírodní rezervace, jejíž jméno se nám nepodařilo ani zjistit. Důležitá ale byla naše fascinace sexuálním aktem nosorožců, kteří se vůbec nenechali naší přítomností rušit a nechali nás to nádherné divadlo sledovat. Pořídili jsme tak zajímavé video, které je součástí této reportáže. K hranicím malého státečku přijíždíme večer, a protože jsou již uzavřené, vracíme se o pár kilometrů zpět najít místo, kde se osprchujeme a vyspíme.

Svazijsko

Hned ráno vyřizujeme jednoduché formality, které zaberou asi 10 minut, míříme do hlavního města vyměnit peníze a najít nějakou slušnou kavárničku, kde bychom se nasnídali, pozeptali se na pana krále a naplánovali, co zde chceme vidět.

Svazijsko je jednou z posledních monarchií v Africe, pokud vím, monarchie jsou v rámci černého kontinentu celkem tři. Jde o Maroko, Svazijsko a Lesotho. Král Mswati III. prý má majetek blížící se k 4 mld. Korun. Většina obyvatel ale žije za méně než dolar denně. Největším problémem země je vysoké rozšíření infekce HIV, které je prý nejvyšší na světě a díky tomuto nebezpečnému fenoménu se průměrný věk pohybuje kolem hranice 37 let.

Král a jeho 17 žen

Zemi vládne absolutistický monarcha, král Maswati III. Swazijský, kterému je 48 let. Když se na něj místních vyptáváme, všichni se shodují, že dobrým králem není. Překvapuje nás to, neboť bychom očekávali spíše to, že svoji nespokojenost neprozradí. Soudíme tak z toho, že když se v jiných zemích vyptáváme na jejich prezidenty, jejich nespokojenost prozradí spíše sklopené oči, než že by někdo měl odvahu otevřeně kritizovat. Zde to je jiné. V jedné restauraci se dáváme do řeči se starousedlíkem, který nám vysvětluje, kolik že má král vlastně žen.

V současné době prý činí jeho harém 17 žen a každý rok mu přibude další. Jak k nim přichází? Jednoduše, v tomto království existuje každoroční slavnost rákosového tance Umhlanga, kdy se o přízeň krále uchází desítky  tisíc mladých dívek a on si prostě a jednoduše jednu z nich vybere. Podmínkou účasti v této „soutěži“ je jistota panenství, za kterou ručí rodina. Dívky nesmějí mít spodní prádlo, kolem pasu mají jen barevné sukně a svá prsa přitom dávají na odiv. Při té příležitosti musí každá přinést ručně nařezané svazky trávy a rákosí, které jsou později použity na opravu střech královských nemovitostí.

Sklárna zde funguje jako magnet pro turisty, lze pozorovat při práci asi dvacet...

Má to tedy pan král dobře zařízené. Jeho otec Sobhuza II., stihnul zplodit za 82 let svého panování 210 dětí, které měl se 70-125 ženami. Takže současný král se drží tak trochu zpátky. Lid ho rád nemá a on zase tvrdí, že pracuje od rána do večera a nechápe, jak je možné, že tu dřinu nikdo nedokáže ocenit. Není prý legrace uživit přes 200 sourozenců.

Setkání s králem

Rozhodujeme se tedy, že se pokusíme krále navštívit. O něco podobného jsme se před léty pokusili v Kambodži, kde vládne král Norodom Sihamoni, jako jediný panovník totiž mluvící česky. Říkáme si proto, že za pokus to stojí. Přijíždíme k závoře, u které stojí ostraha a které vysvětlujeme, že bychom rádi jejich panovníka navštívili. Nechala nás „vykecat“ a pak nám bylo suše oznámeno, že máme jet pryč. Nenechali si nic vysvětlit, nechtěli do paláce volat ani se ptát. Nebyli jsme zklamáni, samozřejmě jsme to čekali, byl to jen pokus. Jeli jsme tedy pryč do nedaleké, velmi vyhlášené sklárny, což je takový ostrůvek civilizace pro turisty s restaurací, zajímavými obchůdky, výrobnou čokolády a také jediné místo, kde je možné využít připojení k internetu.

Sedli jsme si tedy na terasu, dali si oběd a jen tak pokukovali. Najednou na parkoviště přijíždí dvě terénní auta modré barvy, zaparkují vedle našeho expedičního Land Rovera a vystoupí sedm mužů s pistolí za pasem a v prvotřídním obleku. Poslední, kdo vystupuje, je sám král Mswati III. Oblečený v tradiční kůži leoparda. Nestačíme se divit, chviličku si dokonce myslíme, že jde za námi. Ale projde kolem nás a míří do sklárny nakoupit nějaké luxusní skleničky.

Zemi vládne absolutistický monarcha, král Maswati III. Swazijský, kterému je 48...

Ochranka ho hlídá a velmi dbá na to, aby ho nikdo nefotil. Když ale odchází, nemohu si odpustit udělat alespoň jednu fotku, kdy prochází kolem našeho auta. Nikdo by nám bez ní nevěřil. Je sice velmi nekvalitní, ale prostě je. Rozhodujeme se tedy okamžitě napsat králi dopis se žádostí o schůzku, ke které by mohlo dojít teoreticky někdy za pár měsíců, kdy se tu budeme ještě pohybovat. Třeba odpoví.

Nejstarší rudný důl světa

Sklárna zde funguje jako magnet pro turisty, lze pozorovat při práci asi dvacet foukačů skla a jejich nádherné výrobky, převážně z recyklovaného skla, je možné v moderní prodejně zakoupit. Za normálních okolností bych o tomto místě nemluvil, jenže skleničky, které zde vyrábějí, jsou prostě neuvěřitelně jednoduché, praktické a hlavně opravdu krásné. A to tak, že jsme se rozhodli při příští návštěvě počítat s tím, že si jich opravdu hodně přivezeme.

Nejvtipněji zde ale působí upozornění se žádostí, aby nikdo nežádal žádné slevy, že jejich sklo je velmi výjimečné a ceny velmi příznivé. Nedaleko sklárny je stále fungující a údajně nejstarší rudný důl na světě Ngwenya, který je v provozu již neskutečných 43.000 let. Leží v rezervaci Malolotja a jmenuje se podle hory na západních hranicích. Podle odhadů bylo z tohoto dolu již vytěženo 20.000.000 tun železné rudy. Nenechali jsme si ho tedy ujít a za doprovodu průvodce jsme v něm strávili asi 2 hodiny. Červenou okrovou z oblasti těžby lze spatřit na nedalekých skalních malbách.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!