Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Pohádková zřícenina Borotín. Milují ji trampové, výletníci i filmaři

Cestování

  6:49
Romantickou zříceninu borotínského hradu a jeho okolí využili filmaři několikrát, nejznámější je pohádka Honza málem králem, někteří si vzpomenou i na Údolí krásných žab, Odvážná slečna nebo Do nebíčka. Hrad vícekrát navštívil i Karel Hynek Mácha, na jeho pobyt upozorňuje deska vsazená do zdi hradu.

Ruiny hradu Borotín, stojící na vyvýšenině nad rybníkem, vyhledávají nejen trempové a výletníci, ale i filmaři foto: KAREL DRÁBEK

Borotín je jednou z nejstarších obcí Táborska. Ve 12. století patřil Vítkovcům. Východně od obce byl vybudován strážní hrad k ochraně důležité stezky z jihu Čech do Prahy. První zpráva o hradu je z roku 1356, jako majitel je uveden Vítek z Borotína. Je možné, že právě on byl zakladatelem hradu. Jeho potomci patřili mezi zastánce Husova učení. K táborským hejtmanům patřil Mikuláš z Landštejna a Borotína. Ten se v r. 1434 přidal ke katolické straně, a proto táborské vojsko hrad 21. května 1434 oblehlo.

Zbytky elektrárny, zřícenina hradu i letiště. 10 míst, která v Brdech neminout

Zároveň podle tehdejšího zvyku vydrancovali a vypálili město Borotín. Hrad ale odolal, táborské vojsko se přesunulo do středních Čech a 30. května 1434 bylo poraženo v bitvě u Lipan. Bitvy se účastnil i Mikuláš z Landštejna a Borotína. Ten později hrad prodal Janu Malovcovi z Pacova. Jejich rodový znak se stal i znakem města Borotína.

Na místě neopevněného předhradí byl vystavěn barokní hospodářský dvůr. Malovcové vlastnili hrad až do roku 1613, kdy jej koupil Kryštof Vojkovský z Milhostic. Při stavovském povstání byl roku 1620 hrad vypálen a následně opuštěn. Získali jej spolu s dvorem Lobkovicové, v roce 1829 jej pak koupil Jan Nádherný z Prahy. Zhruba v této době si opuštěný Borotín oblíbil Karel Hynek Mácha. Z nedalekých Měštic u Sedlce totiž pocházel jeho otec, a ačkoli Karel Hynek s bratremMichalem vyrůstali v Praze, rodiče je posílali na venkov k příbuzným z otcovy strany. Prokazatelně Mácha navštívil Borotín dvakrát, a to v létě 1828 a 1829, avšak je pravděpodobné, že tu byl ještě vícekrát.

Hrad se v průběhu času stal zdrojem stavebního kamene. V letech 1980–1982 byla zřícenina upravena a zajištěna. Areál je volně přístupný včetně zabezpečených sklepů. Barokní dvůr vícekrát změnil majitele, dnes je jako kulturní památka postupně opravován.

Kde vzít vápno

Ať už naši předkové stavěli z kamene, nebo z cihel, potřebovali maltu – a do malty vápno. Proto také máme u nás tolik místních názvů jako Vápenice, Vápenka, Vápno atd. Vápenec se těžil i z malých ložisek a zpracovával přímo na místě. Bylo to levnější než doprava na delší vzdálenost. I tady je místo „Na Vápence“ se starým, zarostlým lomem. Jedna ze starých vápenek stála u rybníka pod zříceninou hradu. Na konci 19. století byla místní produkce nahrazena dovozem z Chýnova.

Bouřlivou historii má za sebou také samotný Borotín, který byl za třicetileté války vícekrát vypleněn a vypálen. I později zde docházelo k častým požárům. Přes město nevedla hlavní silnice ani železnice, proto nemohlo dojít k významnějšímu rozvoji průmyslu. Na druhou stranu to přispělo k zachování dobrého životního prostředí. V současnosti je Borotín městysem, ve kterém se po dlouhé době podařilo zajistit přírůstek obyvatelstva.

Učitela muzikant

Asi nejznámějším borotínským rodákem je Jan Evangelista Kypta (1. 12. 1813, Borotín – 5. 4. 1868). Jeho životopis by vydal na román o životě obrozeneckého učitele a hudebníka. Jeho otec byl tkalcem, po jeho smrti mohl mladý Kypta pro nedostatek peněz absolvovat jen šestiměsíční kurz a stal se učitelským pomocníkem v Kunžaku a Číměři. Po absolvování varhanického kurzu získal v roce 1834 místo varhaníka v Jindřichově Hradci, rok nato se stal učitelem.

Posledních 20 let prožil vTelči. Působil jako učitel na dívčí obecné škole, řídil chrámový sbor a orchestr a založil hudební školu. Je autorem učebnic zeměpisu, dějepisu a německé gramatiky. K tomu ještě stačil napsat Stručný dějepis města a panství Telče. Za jeho pedagogickou činnost mu byl udělen titul Vzorný učitel (a to tehdy něco znamenalo). Pastorální mše A-dur Jana Evangelisty Kypty se hraje dodnes. Mimo chrámovou hudbu komponoval i skladby zábavné a taneční. Napsal i vlastní životopis, ve kterém si stěžuje na hlad a špatnou stravu v mládí.

Městys Borotín a hrad spojuje naučná stezka J. E. Kypty. Začíná na borotínském rynku a končí na zřícenině hradu. Na cestě je celkem devět zastávek s informačními tabulemi, které seznamují se zdejší historií a přírodou. Trasa měří čtyři kilometry, zpět do Borotína se můžete vrátit po modré turistické značce.

Autor: