Postavy Jezulátka, Panny Marie, Tří králů a dalších jsou vyrobeny ze dřeva a takzvaného "papírmaše", což je kombinace papíru a sádry. Ústřední postava jesliček mění ve vánočním čase i svoji polohu. Až do tříkrálového dne leží Ježíšek na seně, poté ho Panna Maria drží v ruce.
Neobvyklý betlém je v malém kostelíčku svatého Matěje v šesté pražské části. Zde bude možné opět vidět perníkové jesličky, které nejen lahodí oku, ale lze k nim i přivonět. Tradice perníkového betléma je zde novodobá, začala v sedmdesátých letech 20. století. Současná podoba perníkových jesliček je dílem Daniela Zítky, který peče a zdobí betlém od roku 2002.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Každý rok se pečou čerstvé, ale nejprve ukazujeme veřejnosti ty impregnované z minulých let," říká farní vikář Tadeusz Mrzyglód. Typickou vůni vánočního perníku docílí pekař smícháním kardamonu, koriandru, anýzu, zázvoru, tymiánu, badyánu, nového koření, hřebíčku, skořice a vanilky.
Například v Praze 2 benediktinské opatství v Emauzích v kostele Panny Marie, sv. Jeronýma a slovanských patronů představí jesličky v beuronském stylu vytvořené kolem roku 1880. Výstavu betlému pořádá například i klášter u Panny Marie Sněžné v centru Prahy.
Cibulákový betlém je k vidění v Senátu
Jednadvacetidílný modrobílý betlém z porcelánky v Dubí u Teplic je součástí senátní expozice se šesti desítkami betlémů - od papírových přes dřevěné a keramické až po kamenné či paličkované.
Slovem betlém bývá dnes označováno scénické prostorové řešení znázornění narození Ježíše Krista. Jesličky značí úctu k jeskyni v Betlémě, kde přišel Ježíš na svět. V českých zemích pochází první zmínka o stavení jeslí z roku 1560, bylo to v souvislosti s jezuitským řádem. Kromě jezuitů se pak na šíření betlémů výraznou měrou podílely františkánské řády.
