28. září 2016 6:30 Lidovky.cz > Cestování > Aktuality

Ravenna: žalář prvního českého krále i nádherné mozaiky tvořené barbary

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 7Diskuse
Ravenna. Chrám San Vitale byl v 7. století, v době byzantské vlády, vyzdoben... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ravenna. Chrám San Vitale byl v 7. století, v době byzantské vlády, vyzdoben... | foto: Martin Prachař, Lidovky.cz

RAVENNA V dějepise se těm časům, tedy ranému středověku, říká období temna. Jenže mozaiky, které v italské Ravenně vznikaly v šestém a sedmém století, podávají jiné svědectví o městě, které se stalo v prvním století luxusním žalářem Marobuda, první historicky doložený král na českém území.

Marobudův hrob v Ravenně, historickém městě jižně od pádské delty, ale nenajdete. První vládce, který vládl na českém území germánskému kmeni Markomanů a zbytkům keltských Bójů, uprchl pod ochranu Římské říše v roce 18 n.l. poté, co ztratil podporu předních velmožů a bojovníků. Marobud sice plánoval návrat, ale Řím byl proti. Skončil tak v zajetí v Ravenně, kde žil v luxusu ještě dalších 20 let. Z dnešního pohledu to neměl tak špatné...

Ravenna.

Ravenna.

Mozaiky

Mozaika (opus musivum) je plošná výzdoba, ornamentální nebo figurální, sestavená z drobných kostek, hranolků nebo kolíčků, kamenných, později skleněných, upevňovaných do měkké omítky nebo tmelu. Monumentální sloh skleněné figurální mozaiky se vyhranil na stěnách a klenbách starokřesťanských bazilik a byzantských chrámů z 5. a 6. století, odkud se dostal i do italské Ravenny.

Zatímco Marobudův osud je zajímavý zejména pro české turisty, ostatní jezdí do tohoto historického města obdivovat mozaiky, které jsou tam k vidění už skoro 1500 let. O rozmach města se zasloužil Theoderich Veliký, ostrogótský, tedy barbarský král, který navazoval na západořímskou říši (v Itálii vládl v letech 493–526). Mozaiková výzdoba vznikala v Ravenně od 5. do 7. století.

Za deset euro získá návštěvník vstupenku do všech význačných raně křesťanských kostelů. A může začít prohlídku, která se dá stihnout v pohodovém tempu za 2-3 hodiny.

Ravenna. Chrám San Vitale je osmiboká centrální cihlová stavba.
Ravenna. Ústřední chrám San Vitale.
Ravenna. Chrám San Vitale je osmiboká centrální cihlová stavba s mohutnou kopulí, dokončená roku 548.
Ravenna. Chrám San Vitale je osmiboká centrální cihlová stavba s mohutnou kopulí dokončená roku 548.

Chrám San Vitale je osmiboká centrální cihlová stavba s mohutnou kopulí, dokončená roku 548. V době byzantské vlády vyzdobena mozaikami, které jsou pokládány za nejlepší mozaikový soubor mimo území Byzance. Chrám se stal vzorem pro stavbu kaple Karla Velikého v císařské falci v Cáchách.

Ravenna. Mauzoleum Gally Placidie (kolem roku 430) s bohatou mozaikovou výzdobou. V části se zvířecími motivy.
Ravenna. Mauzoleum Gally Placidie (kolem roku 430) s bohatou mozaikovou výzdobou.

Vyzdoberné je i mauzoleum Gally Placidie. Galla (392 – 27. listopadu 450) byla sestra císaře Honoria, prvního vládce Západořímské říše, a manželka císaře Constantia III. Ještě před tím ale upadla v osmnácti letech do zajetí germánského kmene Vizigótů a byla provdána za krále Athaulfa. Jenže ten byl zavražděn podkoním a Vizigóti Gallu vyměnili zpět do Říma. Tam Galla zemřela. Zda byla pochována v Ravenně ale není jisté, obsah největšího sarkofágu byl zničen v roce 1577.

Ravenna. Neonovo baptisterium ortodoxních (vybudováno po roce 450).

Neonovo baptisterium ortodoxních, menší osmiboká stavba z počátku 5. století s mozaikovým stropem (po 450).

Ravenna. San Apollinare Nuovo, raně křesťanská trojlodní bazilika bez transeptu, postavená Theodorichem Velikým kolem roku 520 pro ariány. Po obou stranách hlavní lodi nad sloupořadím jsou tři pásy mozaik zobrazujících výjevy z evangelií.
Ravenna. Basilica di Sant'Apollinare Nuovo.

San Apollinare Nuovo, raně křesťanská trojlodní bazilika bez transeptu, postavená Theodorichem Velikým kolem roku 520 pro ariány. Po obou stranách hlavní lodi nad sloupořadím jsou tři pásy mozaik, zobrazujících výjevy z evangelií.

Ve městě jsou dále k vidění zříceniny paláce, kde ale patrně Theoderich nesídlil, a Theodorichovo mausoleum z roku 520, což je centrální desetiboká stavba s ochozem a monolitickou střechou z jediného kusu istrijského vápence o průměru 10 m, který váží přes 300 tun.

Theodorichovo mausoleum z roku 520. Monolitickou střechu tvoří jediný kus istrijského vápence o průměru 10 metrů, který váží přes 300 tun.
mprMartin Prachař
  • 7Diskuse




Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?
Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství, spustila se lavina vzpomínání. Redakce se smíchem rázem otřásala v základech. Jedna si ostříhala řasy, druhá si touhu po papouškovi splnila v bažantnici, třetí nutila mladší sestru jíst mrtvé mouchy… a to není zdaleka všechno!