Lidovky.cz: Vzpomenete si na první dny po přestěhování? Co vám nejvíce ulpělo v paměti?
Švýcarsko má čtyři národní jazyky - němčinu, francouzštinu, italštinu a rétorománštinu. Byla jsem přesvědčená o tom, že i v německé části země ovládají místní obyvatelé francouzštinu. Hodně rychle jsem z tohoto snu probudila, neboť jsem byla nucená naučit se německy. Švýcaři v německé části odmítají mluvit francouzsky, stejně jako Švýcaři ve francouzské části odmítají mluvit německy, i když se jazyk učí od páté třídy. Vše je tady ale jinak perfektně zorganizované, ať se jedná o městskou hromadnou dopravu, sběr, nebo třídění odpadu a udržování nočního klidu. Hned první měsíc jsem potkala Tinu Turner. Nikdo za ní neběžel, fotografové ani novináři, prostě nikdo.
Lidovky.cz: S čím jste v cizině narazila? Je nějaký český zvyk, který byl pro okolí krajně nezvyklý?
Jedná se spíše o místní zvyk. Přátelé a známí se zde líbají a to třikrát na tvář. Dlouho jsem si nebyla jistá, koho mám považovat za přítele či známého - a tedy - mohu li ho políbit. Respektive jsem vždy přemýšlela, kdo se na mě vrhne, a začne mě pusinkovat. Ze začátku jsem z toho byla hodně zmatená. Švýcaři byli v šoku z našich Velikonoc. Místní nechápou symboliku pomlázky. Přijde jim nelogické, že se ženy u nás nechávají dobrovolně mlátit a ještě pány odmění panákem.
Kdo je Kateřina Fagetti?Kateřina Fagetti žije ve Švýcarsku už desátým rokem. Přestěhovala se, když ji zaměstnavatel v Liberci oznámil, že bude snižovat stavy. Odjela tedy hledat práci do zahraničí. Původně chtěla zůstat maximálně rok. |
Lidovky.cz: Chcete se do Česka ještě někdy vrátit?
Upřímně řečeno, neplánuji. Kromě rodiny, která žije v Česku, udržuji kontakt pouze se svou nejlepší kamarádkou. Známe se od studií a je to jediný člověk, který stojí na mé straně i po tolika letech odloučení.
Lidovky.cz: Existuje nějaké české jídlo, které vám v cizině chybí? Uvařil jste přátelům v zahraničí nějaké české jídlo? Jak jim chutnalo?
Chybí mi náš chléb. Švýcarský chléb je hodně měkký a má velmi krátkou dobu trvanlivosti. Proto si také peču vlastní. Bohužel Švýcaři znají jen hladkou mouku. Polohrubou si vozím z Česka. Své přátele zvu k sobě domů na večeři pravidelně. Všichni milují vajíčkový salát a bramborový vlastně také. Pak chlebíčky a houskové knedlíky. Ráda bych zmínila, že zde nemám žádné české přátele. Chtěla jsem se integrovat na sto procent.
Češi v ciziněSledujete rubriku Češi v cizině a zdá se vám, že v seriálu některé země chybí? Jsou to zrovna ty, ve kterých žijete? Ozvěte se nám. Pokud se s námi chcete podělit o svoje názory a dojmy, napište nám na adresu cesivcizine@lidovky.cz. Uveďte svoje jméno a krátce popište místo, kde žijete a důvod, proč jste do zahraničí odjeli. Jako předmět zprávy uveďte "Češi ve světě". |
Lidovky.cz: Jaké jsou první asociace, které slýcháváte, když řeknete, že jste z Česka?
Jedna starší dáma se mě zeptala jestli znám splachovací záchod. To mě pobavilo. Muži si většinou Česko spojují s fotbalem. Znají Petra Čecha, Tomáše Rosického nebo Pavla Nedvěda. Dále zmiňují krásu a otevřenost českých žen. Obecně ale většina místních lidí zná Prahu, stejně jako historii země a rozdělení Československa. Všichni mluví o Česku velice hezky.
Lidovky.cz: Sledujete tamní politiku? Liší se politická kultura od té naší?
Místní politiku sleduji, ale nemám švýcarský pas, takže ji nemohu ovlivnit. Švýcarsko je velice demokratická země. Obecně mají právo veta, tedy na referendum. Ať se jedná o stavbu nového fotbalového stadionu, zastavení masového přívalu cizinců, nebo výše investic na opravu silnic. Účast na referendu, které mění ústavu, je povinná. Jinak je účast dobrovolná. V občanském zákoníku je uvedeno, že každý má nárok na stávku či protestní akci. Zajímavostí také je, že ženy zde mohly volit až v roce 1971.
