KODAŇ - MALÁ MOŘSKÁ VÍLA: Bronzovou sochu víly zasněně hledící do moře vytvořil sochař Edvard Eriksen na žádost Carla Jakobsena, majitele pivovaru Carlsberg, kterého zcela uchvátil balet Malá mořská víla na motivy pohádky Hanse Christiana Andersena. Socha vážící 175 kilogramů a vysoká 1,65 metru střeží vstup do kodaňského přístavu nepřetržitě od roku 1913.
LONDÝN - BIG BEN: Jmenuje se tak největší zvon v hodinové věži, která je součástí budovy britského parlamentu na břehu Temže. Věž se tyčí nad severovýchodní straně paláce. Podle jednoho z několika výkladů je zvon pojmenován po hlavním staviteli siru Benjaminu Hallovi, podle jiné verze je pojmenován po nejtěžším zápasníku své doby Benjaminu Cauntovi.
BERLÍN - TELEVIZNÍ VĚŽ: Věž nedaleko náměstí Alexanderplatz byla postavena v letech 1965-1969 a oficiálně otevřena 3. října 1969 v tehdejší socialistické Německé demokratické republice. S výškou 368 metrů představuje nejvyšší stavbu v Německu. Ve středu koule, jejíž průměr činí 32 metrů, se nachází ve výšce 203 metrů pozorovatelna a otáčející se restaurace Telecafé. Viditelnost během jasného dne je až 42 kilometrů.
BRUSEL - ČURAJÍCÍ CHLAPEČEK: Padesát centimetrů vysoký chlapeček (Maneken Pis) má v šatníku stovky nejrůznějších oblečků, které si občas bere na sebe, jindy zůstává tak, jak jej sochař stvořil - docela nahý. Do fontány ležící jen několik metrů od náměstí Grand Palace čurá snad už od roku 1388, kdy se tu prý objevila jeho první soška z kamene. V roce 1619 byla nahrazena dnešní bronzovou soškou, kterou vytvořil vlámský barokní sochař Jerome Duquesnoy.
PAŘÍŽ - EIFFELOVA VĚŽ: Velkolepou konstrukci postavil v letech 1887 až 1889 konstruktér Gustav Eiffel při příležitosti Světové výstavy. Do roku 1930 byla s výškou 300 metrů nejvyšší stavbou světa. Původně měla stát jen do roku 1909 a Pařížané ji nesnášeli, ale nakonec se s její existencí nejen smířili, ale jsou na ni i hrdí.
ŘÍM - KOLOSEUM: Elipsovitý amfiteátr v centru města byl postaven ke slávě římské říše. Jeho design připomíná dnešní sportovní areály, ačkoli se tam odehrávala krvavá představení: gladiátorské hry a zápasy se zvířaty. Vešlo se sem až padesát tisíc diváků. Stavba byla zahájena roku 72 za vlády císaře Vespasiána, za osm let ji dokončil jeho syn Titus.
PRAHA - HRADČANY: Panoráma této čtvrti se siluetou Pražského hradu. Hradčany byly samostatným městem do roku 1784, kdy se staly součástí sjednoceného Královského hlavního města Prahy. Značnou část čtvrti zaujímá Pražský hrad, jeden z nejznámějších hradů Evropy a podle Guinnessovy knihy rekordů vůbec největší hradní komplex světa.
ATÉNY - AKROPOLE: Akropole byla náboženským i mocenským centrem obce. Opevnění pochází ještě z předřeckého období, ale nejvíc se tu stavělo, když byly Atény starověkou mocností, za doby Periklovy. Stávala zde slavná zlatá socha bohyně Pallas Athény a zbyl tu chrám Parthenon.
MOSKVA - KREML: Slovo kreml v Rusku značilo hrad či pevnost. Ten moskevský byl postaven pro cara Ivana I. a sloužil jako sídlo carů až do revoluce roku 1917. Dnes tu sídlí prezident. Vnější zdi z pálených cihel jsou vysoké až 17 metrů, dlouhé přes dva kilometry a posílené dvaceti věžemi. Uvnitř jsou nejvýznamnější kostely, třeba Uspenskij sobor, ve kterém byli korunováni ruští carové.
RIO DE JANEIRO - SOCHA KRISTA SPASITELE: Socha vysoká 39 metrů stojí na kopci Corvorado, aby Kristus viděl na Rio. Je pokládána za největší sochu ve stylu art deco na světě. Je symbolem města i celé Brazílie, která prý návštěvníky vítá otevřenou náručí. Navrhl ji Brazilec Heitor da Silva Costa a vytvořil Francouz Paul Landowski. Představena byla 12. října 1931.
SYDNEY - OPERA: V roce 1957 vyhrál soutěž na stavbu nové operní budovy v Sydney Dán Jörn Utzon s představou surrealistické labutě. Budovat se začalo roku 1959. Operu otevřela britská královna Alžběta II. 20. října 1973.
Socha svobody, New York
SOCHA SVOBODY: Svět si dnes připomíná 125. výročí tohotu symbolu Spojených států. Samotné slavnostní odhalení 28. října 1886 se stalo velkolepou podívanou. Přístav zaplnily jachty a kolesové parníky, všude se tísnily tisíce lidí. Panovalo mlhavé počasí a oblaka dýmu z výstřelů děl způsobovala, že chvílemi nebylo téměř nic vidět. Bartholdi strhnul francouzskou trikoloru, zakrývající tvář sochy. Jásot nebral konce.
Socha představuje mladou ženu v římském oděvu s pochodní ve zdvižené ruce. U nohou jí leží přetržené řetězy otroctví. Kniha v levé ruce s nápisem 4. července 1776 připomíná deklaraci nezávislosti Spojených států a pochodeň v pravé ruce svítí na cestu svobodě. Sedm trnů v koruně ukazuje přes sedm moří do sedmi kontinentů. Celý název zní: "Socha Svobody osvěcující svět".
V době vzniku byla socha hnědá - měděné pláty ztemněly vlivy počasí při její stavbě v Paříži. Za dalších 20 let získala svou zelenou patinu. Nyní ji před další korozí chrání teflon.
