Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Tajemný Istanbul. Město, kde se setkávají civilizace a kultury

Cestování

  6:37
Když jsem si plánovala svůj první velký roadtrip se spolujízdou, od začátku jsem chtěla, aby Istanbul byl cílem mého dobrodružství. Historické město, ve kterém se mísí Evropa s Asií, prvky římské a byzantské říše, islám s křesťanstvím i judaismem. Už chápu, proč se někdy patnáctimilionové metropoli přezdívá brána Orientu.

Stojíme totiž před Modrou mešitou. Dominantou eurasijské metropole, která mi úplně učarovala. A to jsem ještě nebyla vevnitř! Nádhera. Nemám slov. foto: Archiv Lucie Radové

A protože jsem zde ještě nikdy nebyla, pro mě to byla i brána do jiného, nového a musím říct, že i krásného světa. Ale pojďme postupně...

Úplně první dojmy z města rozděleného úžinou Bospor nebyly úplně přívětivé. Hlavou se mi honilo i pár nadávek. Když už jsme s mým řidičem Torstenem, se kterým jsem díky BlaBlaCaru cestovala už ze Sofie, viděli střechy istanbulských budov, tak se před námi rozprostřel pohled na nekončící kolonu, ve které jsme „zkejsli“ nejméně dvě hodiny. Přesto to za to stálo. Zastavujeme před domem Češky Báry, která se do Turecka přivdala. Nabízí nám kafe, bábovku a chlazené pivo a já poznávám, že se tady nebudu mít úplně zle. K večeři si dávám pravý turecký kebab, který měl asi půl metru, a po strastiplné cestě hned usínám jako mimino.


Pohlednice z cest na větší mapě

Ráno mě probouzí orientální vůně tureckého čaje. Ačkoliv je Bára Češka, tím, že si vzala Turka, přijala za svou i jeho kulturu a přiznává, že si ji zamilovala. Se svým tureckým manželem tu žije tři roky. Společně vychovávají téměř dvouletou holčičku. „Žijeme spíše v tradiční části města. Evropská část je průmyslovější. Tady se bydlí,“ říká energická Češka, která mi dává důkaz, že město není rozdělené jen geograficky, nábožensky, ale i sociálně. I když má Bára za manžela Turka, večer spolu fandíme „našim“. Je totiž fotbalový šampionát a Češi hrají proti Turkům. Prohráváme a celý den musíme snášet různé posměšky. Raději před vítězi utíkáme a jdeme se projít centrem města.

Je 38 stupňů. Vzduch stojí a je na padnutí. Když Bára navrhne, že pojedeme vodní městskou hromadnou dopravou, okamžitě souhlasím. Voda, otevřená loď a silný vítr mi dávají alespoň na chvíli pocit, že se neupeču. Vystoupíme a na vedro už ani nepomyslím. Stojíme totiž před Modrou mešitou. Dominantou eurasijské metropole, která mi úplně učarovala. A to jsem ještě nebyla vevnitř! Nádhera. Nemám slov. Bára už je na mešitu zvyklá, přesto její první pocit z ní byl podobný. Od té doby sem chodí velmi často. „Já mám mešity ráda, cítím se v nich bezpečně. Je tu neskutečný klid a dobrá energie. Když vstupuju do této, tak se mi vždy chce brečet. Teď taky!“ říká mi s úsměvem.

Den končí a pomalu s ním i moje istanbulské dobrodružství. Ještě ochutnávám místní kozí zmrzlinu, která je úplně fantastická. Procházku končíme u Bářiny tchýně, která nám nabídne keftu, což je něco na způsob karbenátků s typickým tureckým kořením. Úplně plná děkuju Báře za to, jak báječně se chopila role hostitelky a průvodkyně a těším se, až se někdy znovu potkáme. Ve své hlavě se loučím také s Istanbulem, obrovskou rozmanitou metropolí, na kterou nikdy nezapomenu.

Pohlednice z cest

Pohlednice z cest je rubrika serveru Lidovky.cz. Přinášíme v ní zajímavé postřehy a střípky z našich cest. Ukážeme vám netradiční česká i světová místa. Hlavně ta, která stojí za návštěvu!

A pochlubit se svými zážitky z cest můžete i vy. Vyberte jednu nejlepší fotografii místa, o kterém byste chtěli říci ostatním, napište k ní krátký text (maximálně 1200 znaků) a pošlete nám ji na adresu internet@lidovky.cz

Autor:

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Administrativní pracovník

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Praha