Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Tchaj-wan: výprava za ukrytými termálními prameny a nejvyšší horou Yushan

Cestování

  6:59
Koupání v přírodních horkých pramenech, trekování po horách vynořujících se z moře neprostupné džungle a jako bonus okusit tajfun, to vše se dá zažít na Tchaj-wanu!

Cesta na vrchol hory Yushan vede po strmém svahu po úbočí foto: David Kozelský

Po roce v Čechách mi to nedalo a vypravil jsem se znovu objevovat Tchaj-wan. Krásný český podzim a pádlování na řekách jsem vyměnil za horké léto, kde je spaní bez větráku či klimatizace značně vysilující. Hned zpočátku můj nalajnovaný program rozcupoval tajfun, který zastavil veškerou dopravu a život na ostrově. Dost často se stává, že během tajfunu nenávratně zmizí kilometry svahů a s nimi i důležité cesty, které se nedají nijak obejít, a když ano, tak za cenu několik týdnů trvajícího prosekávání bujnou vegetací. Tajfunu naštěstí odolaly trasy plánovaných treků, a tak mohlo naše měsíční dobrodružství s párdenním zpožděním začít.

Kopce a kopečky v národním parku Yang Ming Shan

Díky svému sopečnému původu jsou pro národní park Yang Ming Shan typické četné horké prameny, všudypřítomná síra a výpustě horkých sirnatých plynů zvané fumaroly. I když nám počasí úplně nepřálo, vydrápali jsme se po pár hodinách na horu Datung vysokou něco málo přes 1100 metrů nad mořem a v dáli jsme mohli pozorovat gigantické město Taipei.

Nad mořem zelené džungle

Dalším oblíbeným jednodenním trekem v okolí hlavního města, který mnozí cestovatelé považují za jeden z nejpěknějších v okolí Taipei, je Wuliaojian. Dostat se sem je trochu zapeklité, nejezdí sem žádná místní doprava, nejrychlejší a nejlevnější varianta je zřejmě cesta na skútru.

Samotný trek je skutečně skvostný, není čas ani na chviličku nudy. Od prudkého nástupu vzhůru hned začíná pestré a napínavé šplhání nahoru. K tomu pár historek o nebezpečných hadech, kteří se tu vyskytují, rozproudí krev v žilách každému. Místy je potřeba doslova šplhat po laně, vše je ale velice kvalitně zabezpečené. Rukavice by se bývaly hodily, ale zvládli jsme to i bez nich, pro jemné ručičky dam by to však určitě nebylo zrovna komfortní. Celá trasa je krásně situovaná, a jakmile se dostanete na první z několika hřebínků, otevřou se vám výhledy na ostatní hřebínky vynořující se ze zelené džungle. Chůze po úzkém hřebeni navodí milovníkům ptačí perspektivy pocity absolutní svobody a volnosti.

Na nejvyšší vrchol ostrova míří davy

Yushan (3952 m), anglicky též nazývaný Mt. Jade, tedy nefritová hora, je nejvyšším a velmi pěkným vrcholem Tchaj-wanu, kam ročně směřuje hodně turistů. Nejvíce jich je samozřejmě místních, ale velký podíl zde zaujímají turisté z Japonska, slabost Japonců k této bývalé japonské kolonii je ostatně cítit po celém Tchaj-wanu. Výjimečně potkáte turisty i z Číny či Koreji. Dosažení samotného vrcholu není nijak náročné, až na krátkou část téměř před vrcholem, kde je částečně zajištěná cesta.

Jak se žije na Tchaj-wanu

Vše cenově stojí jako u nás, jejich měna je však trochu slabší (0,73 CZK = 1 TWD – Tchajwanský dolar), takže elektronika či jiné spotřební věci vychází podobně jak u nás. Na ulicích se však najíte za velmi levně a všude naleznete malé pouliční obchůdky otevřené pozdě do noci a to po celý rok. Žije se zde především v noci, proto Tchajwanci milují noční markety. Jinak přes den přežívají v klimatizovaných kancelářích v práci.

Jací jsou Tchaj-wanci? Skvělý národ, kdybych to měl vystihnout pár slovy, tak bych zvolil: pokora, pracovitost, přátelskost a pohostinnost. Rychle si naleznete mnoho přátel

Těžší než se dostat na samotný vrchol je zařídit si povolení. Existují případy, kdy se čeká na povolení i roky. Nám se podařilo získat povolení za dva měsíce díky výjimce pro „bílé“ turisty, kteří zde jsou pouze na dva dny s jednodenním přespáním na chatě Paiyun lodge (3402 m n. m.) zhruba 500 metrů pod vrcholem. Samotné povolení v důsledku nikdo nekontroloval, jde spíš o ubytovací kapacitu, která je dlouhodobě zamluvená.

Před samotným výstupem je ideální se aklimatizovat v okolí turistického centra Tataka (místní to též nazývají Tatajia, kde lze nechat zaparkované auto) a podniknout výlety do blízkého okolí na nádherné 2500 metrů vysoké vrcholy. Když si přivstanete brzy ráno (4:00) lze dosáhnout hlavní vrchol během jednoho dne (jde se kolem chaty, kde je i kontrola povolení) a sejít zpět do chaty.

Hlavní vrchol jsme stihli dokonce dvakrát, druhý den jsme ještě k tomu „načerno“ zvládli i North Peak, jehož hřeben je zčásti pokryt borovicovým lesem, kudy vede nádherná provoněná cesta. Ze samotného vrcholu North Peak se otevírá nádherný výhled na samotný nejvyšší vrchol Mt. Jade. Cesta dolů utíkala docela rychle a kolem 20:00 jsme už dole v okolí turistického informačního centra Tataka stavěli stan (na černo).

Přírodní termální lázně

Divoké termální prameny Xingxing ukryté v džungli

Navštívit opuštěné divoké termální prameny v zapomenutých koutech tchaj-wanských hor, kam je špatný přístup a lidí sem zavítá jen málo, rozhodně stojí za to. I když jsou termální prameny Xingxing veřejné, má to háček, jsou ukryté v horách a najít je není žádná sranda. Jejich nalezení nám trvalo dva dny, které dost prověřily naši výdrž i oblečení. V horách bylo již touto dobou trochu chladněji, a tak jsme obalení spacáky a ve všem oblečení, co jsme měli, projížděli po kopcích na skútru a hledali výchozí bod k pramenům.

Dům vzhůru nohama přitahuje na Tchaj-wanu davy turistů

Po cestě jsme k pramenům sestupovali zhruba hodinu až k nádherné křišťálově čisté řece. Na druhé straně řeky se třpytily jezírka vybudované předchozími návštěvníky. V jezírcích se zachycovala horká voda prýštící ze skály a mísila se s chladnější vodou z řeky padající do jezírka malebným vodopádem. Kdybychom nemuseli domů, z horkých bazénků už nás nikdo nedostane.

Objevte ruch nočního tržiště v Taipei

I v hlavním městě Taipei je ještě cítit moc sopečné činnosti pod povrchem - oddechnout si od ruchu velkoměsta je možné ve veřejných horkých pramenech, v nichž jsem plný příjemných zážitků litoval, že to nemám někde poblíž mého domova na Moravě. Oproti pramenům ukrytým v horách je tu koncentrace lidí, a to zvláště o víkendu, neuvěřitelná, stejně jako nízká cena (40 NTD což je asi 30 Kč).

Po cestě zpět z „hot springů“ ještě navštivte proslulý „night market“ Shilin, který se řadí mezi nejznámější na Taiwanu a žádný návštěvník by si jej neměl nechat ujít. Můžu vám potvrdit, že nebudete litovat návštěvy této čtvrti skládající se ze spleti mnoha uliček, v nichž brzy ztratí orientaci i ten nejzkušenější. Na každém rohu je nějaký stánek nabízející místní dobroty všeho druhu. Návštěvu určitě nedoporučuji někomu, kde nemá rád davy, protože zde tento pojem nabírá na hodnotě zvláště v pátek večer. Každý gurmán-zvědavec si zde přijde na své, odolejte však jahodám na špejli obaleným v gelové omáčce. Máte-li chuť na pořádnou klobásku, tak zapomeňte na českou chuť, vše je zde mírně nasládlé.

Pozor na hrátky přírody

Tajfuny, které mohou zkomplikovat pobyt na ostrově, jsou obvyklé od června do září, ale mohou se objevit i jindy. Největší nebezpečí tajfunů spočívá ve velkém množství srážek a silném větru, na vysoké nebezpečí upozorňuje siréna. Jelikož vím, co tajfuny dovedou, odložil jsem hned po příjezdu program o pár dní a sledoval raději vývoj tajfunu od pozvolného příchodu až po jeho vrchol skrz prosklenou stěnu hotelového pokoje.

Za špatného počasí alespoň není v národním parku Yang Ming Shan takové horko...

Zpočátku se zatáhne obloha a mírně prší, což je způsobeno tlakovou vlnou, která s sebou v prvních dvou dnech přináší mírně nasycené mraky jako předvoj budoucí smrště. Několik hodin před samotným tajfunem začne víc a víc pršet a všude je šedivo a šero. Ve ztemnělém dni je déšť trhán poryvy větru ze strany na stranu. Vypadá to, jako kdyby pršelo do boku, nahoru, někdy i dolů a vše ve velké rychlosti, která se neustále zvyšuje. Připadá mi to jako různá hejna ryb, které plavou každé jiným směrem. Vše je doprovázeno nepříjemně vzlykajícím zvukem větru s hromovými nárazy, které se taktéž neustále stupňují.

Praktické informace

Doporučené období: Pro cestování po Taiwanu je určitě primárně září až listopad, dále je dobré i období od dubna do června. Přes léto je nemožné trávit den venku a to od 8 hodin do 17 hodin. Je tak velké horko, že byste se mohli vypařit.

Povolení výstupu na Yushang: Povolení nám pomohlo získat telefonické kontaktování zaměstnance, který byl zodpovědný za vydávání povolení a variantu výjimečného povolení nám sdělil ústně, na stránkách jej nelze najít. Doporučuji, nebojte se mluvit s Tchaj-wanci anglicky, velice rádi si procvičují svojí angličtinu a pokud se posnažíte i trochu čínsky tak máte vyhráno.

Přílet a odlet: Velmi dobře vychází letenky z Vídně s různými přestupy s cílem přistání v Taipei – Tauyen mezinárodní letiště, což je asi hodinu busem do centra Taipei. Jen připomenu, že Taipei je na severu ostrova a celkově je podlouhlá nudle táhnoucí se od severu k jihu. Celá délka má přibližně 400 km. Na severu je více srážek než na jihu a teplota na jihu je i podstatně vyšší. Ve spodní třetině ostrova se nachází druhé velkoměsto – Kaoishung. Zde je možné taktéž najít letecký spoj do Evropy či jiných destinací.

K cestování, ubytování a stanování: Stanovat se zde dá všude, kde si umanete. Nic vás to nestojí, naleznete i kempy, tak se dá občas kvůli sprše ubytovat i zde. Ubytování v hostelech se taktéž dá a vychází to od 200 do 500 Kč na osobu. Tchajwanci velmi rádi berou stopaře a nestalo se mi, že bych čekal dlouho, nejdéle 10 minut, a to na horské opuštěné silnici při sestupu z hory Yushan. Pak nás ještě řidič pozval na luxusní místní specialitu. Jinak celkový průměr čekání při stopování činí asi 1 minutu.

Jídlo: Je životní osou pro každého Tchajwance, skutečně si to umí užít a s celými rodinami se stýkají v různých restauracích a při rozmanitých příležitostech a diskutují o životě nad úžasným jídlem. Miluju místní jídlo, skvěle si pochutnáte, po jídle jste sice plni a ne unaveni jako u nás, naopak máte plno energie. Já jsem si zde zamiloval mango, nikde jsem nejedl lepší, a když míříte na treky, tak doporučuji sušené mango, které se dá koupit všude, jako skvělý zdroj energie.

Bezpečnost: Jedna z věcí u cestovatelů je vždy otázka bezpečí či nebezpečí. Můžu vás ujistit, že na Taiwanu je hodně bezpečno, a to až do takové míry, že budete cítit jistou míru nebezpečí, až se budete vracet zpět do Evropy.

Autor:

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...