Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Výstup na Triglav i romantika u moře. Tip na tři výlety ve Slovinsku

Cestování

  6:46
Slovinsko je skvělá země. I když v ní žijí přibližně jen 2 miliony obyvatel a rozlohou bychom ji mohli připodobnit k Moravě, nabízí od všeho trochu a je ideální pro dovolenkování v každém ročním období.

Vrchol Triglavu foto: Tereza Kramplová, HedvabnaStezka.cz

V zimě si zde můžete užít kvalitní lyžařská střediska a v létě naopak divokou vodu, vysokohorskou turistiku i koupání u moře. K tomu všemu si přidejte výborné jídlo z místních čerstvých surovin, znamenitá místní vína, ceny podobné těm našim a milé a nekonfliktní Slovince a máte destinaci pro příští dovolenou vybranou. Přečtěte si tipy na tři výlety, které vykonat, abyste si ze slovinských krás užili „od každého trochu“.

Výstup na Triglav

Triglav je se svou výškou 2864 metrů nad mořem nejvyšší horou Slovinska i celých Julských Alp. Pokud máte rádi ferraty, lezení po zajištěných cestách, přijdete si v této oblasti na své. Triglav je ale přístupný i těm, kteří lezení moc neholdují. Na samotných vrchol můžete vystoupit z několika stran různě obtížnými cestami. Pokud jste sportovně zdatní, je možné zvládnout výstup během jediného dne, ale je nutné vyrazit brzy ráno, počítat s návratem večer a zvolit jednu z kratších tras. Většina turistů si proto plánuje výstup na dva dny s přespáním v některé z horských chat.

Pokud se řadíte spíš mezi průměrně zdatné turisty a lezce-nelezce, jeden z možných dvoudenních výletů doporučuji následovně – výstup z Doliny Vrata od chaty Aljažev dom, přes sedlo Luknja a nahoru na Koču na Doliču, kde přespíte. Druhý den výstup na vrchol z této strany (pokud netrpíte závratí, je možné jej absolvovat i bez ferratových úvazků) a podle toho, jak se budete cítit, sestup buď stejnou cestou nebo druhou stranou přes vrchol Malého Triglavu, Triglavski dom na Kredarici a cestu „Pot čez prag“ nebo „Tominškova pot“ dolů zpět na Aljažev dom (na zpáteční cestě se již vyskytují ferratové pasáže).

Kremšnita: magie křehkého těsta a sametového krému z úpatí slovinských hor

K chatě Aljažev dom se pohodlně dostanete autem z vesnice Mojstrana, jde zde velké, (nově) neplacené parkoviště. Mojstrana leží přibližně 30 minut jízdy od slovinského města Bled nebo rakouského Villachu. Pokud plánujete vycházet brzy ráno, můžete zde přespat v autě nebo přímo na chatě Aljažev dom (vaří se zde a jsou zde i sprchy). Pokud trasu půjdete tímto směrem a jste průměrně zdatní, stačí ale od Aljaževa domu vyrazit kolem oběda - my jsme například v brzkých ranních hodinách vyráželi teprve z ČR a cestu nahoru zvládli během odpoledne.

Od Aljaževa domu už vás navedou směrovky, budete pokračovat dál údolím proti příkré severní stěně Triglavu a poté se budete držet mírně vpravo směrem do sedla Luknja (uvidíte ho před sebou). Stoupání je poměrně strmé, ale cesta není náročná, kromě krátké suťové pasáže pár desítek metrů před sedlem, která ujíždí.

Rodinka Kamzíků cestou na Triglav

Ze sedla se vydáte prostřední cestou („rovně“), která vás možná zmátne tím, že po ní budete klesat. Je ale široká, zpevněná a příjemná. V době naší návštěvy nebyla nijak označená, ale pokud budete mít dobrou mapu, nespletete se. Čeká vás přibližně půlhodinové klesání k rozcestí, kde už je přístup ke Koči na Doliču označen. Na směrovce je napsáno, že to nahoru trvá ještě dvě a půl hodiny. Nám se to povedlo přibližně za dvě, cesta mírně stoupá, je opět zpevněná, široká a nejsou zde žádné obtížné pasáže.

Koču na Doliču uvidíte už z dálky v horském sedle. Není moc velká a je dobré si místo v ní rezervovat předem, protože by se mohlo stát, že na vás nezbyde postel. Je zde také možné dokoupit vodu (1,5 litru za 4 eura) a teplé jídlo, pivo i drobné občerstvení. Na chatách v této oblasti není přírodní zdroj vody (kromě toho, když ji např. na Triglavském domu chytají z rozpouštějícího se sněhu), proto zde najdete jen suchý záchod a žádné sprchy (jak by někdo mohl být zvyklý například z chat v Rakousku).

Těsně pod vrcholem Triglavu

Ráno vás čeká nástup pod poslední, nejobtížnější pasáž výstupu, opět přibližně hodinu po široké, zpevněné cestě. Dojdete k rozcestníku, odkud už uvidíte skály, po kterých polezete závěrečnou pasáž. Je dobré mít s sebou ferratové úvazky a zde je nasadit, ale pokud nemáte, stačí dole překonat pár (psychicky) těžších úseků a zvládnete to i bez nich – nejde o žádné těžké lezení a vždy budete mít čeho se držet. Problém ale může někomu dělat závrať – s úvazkem budete jistější. Cesta nahoru pod vrchol by vám měla odtud zabrat přibližně hodinu.

Nahoře na vrcholu je možné koupit v případě hezkého počasí i drobné občerstvení (samozřejmě s patřičnou „vysokohorskou přirážkou“), pohledy a certifikáty o výstupu. Dolů můžete sejít cestou přes vrchol Malého Triglavu na chatu Triglavski dom na Kredarici. Tato cesta je už ale opravdová ferrata s mnoha exponovanými úseky a úvazky rozhodně doporučuji (i když za hezkého počasí sem chodí i mnoho lidí bez nich). Triglavski dom je velká chata, kde většinou místo na spaní najdete, vaří tady, je možné dokoupit vodu (nebo natočit v umývárně – je označena jako „nepitná“, ale spousta lidí to dělá) a dokonce se zde můžete zdarma připojit k wifi.

Sedm specialit, které musí ve Slovinsku zažít vaše chuťové buňky

Nejkratší a nejrychlejší cesta odsud dolů vede k rozcestí a pak přes cesty „Tominšekova pot“ a nebo „Pot čez Prag“. Obojí jsou ferraty obtížnosti cca B, nejsou tedy nijak extra náročné. Tominšekova pot se mi zdá zajímavější, ale je zde možná o něco více exponovaných míst. Na sestup si připravte minimálně 4 hodiny – cesta je někdy opravdu prudká a rozhodně to ucítíte na vašich stehnech. Cestu můžete zvolit i v opačném směru, ferraty se lépe lezou směrem nahoru (ale výstup je náročnější) a doporučuji vyrazit už ráno.

Na horských chatách doporučuji rezervovat si místo předem, v sezoně sem proudí davy turistů a nemusela by na vás zbýt postel. Pokud budete mít postel rezervovanou, není nutné brát spacák, dostanete zde i deky a povlečení. Rozhodně také nepodceňte kvalitní mapu a dostatek vody – Julské Alpy jsou úplně bez vody a v létě zde žádné pramínky na doplnění nepotkáte. Také je nutné dobré oblečení – sama jsem zažila, že jsme přišli na chatu v tričku během letního dne a druhý den odcházeli v bundách a ve sněhu.

Malebná a poklidná Lublaň

Pokud vás po návštěvě Triglavského národního parku budou bolet nohy, doporučuji prozkoumat poklidné hlavní město Lublaň. K vidění je tu toho spousta – Lublaňský hrad, malebné centrum se slavným Tromostovje (Třímostí), spoustu staveb od místního architekta Josipa Plečnika nebo příjemné parky.

Centrum Lublaně

Z kopce nad Lublaňským hradem je krásný výhled na celou Lublaň. Nahoru se dostanete „lanovkou“ podobnou té, která jezdí na pražský Petřín. Vstup do části hradu i na hradby je volný, na nádvoří se koná řada kulturních akcí a můžete zde navštívit i vynikající restauraci. Vstupenky jsou nutné jen na některé expozice a na věž.

Poté si můžete prohlédnout Lublaň z lodní paluby – po řece Ljubljanici organizují vyhlídkové plavby pro turisty. Také si můžete zapůjčit městské kolo a projet si Lublaň na kole. Město je k cyklistům přívětivé – na kole zde jezdí více než polovina obyvatel, vjezd do centra je neomezený a také je zde spousta cyklostezek. Ne nadarmo získalo město titul European Green Capital 2016 – díky důrazu na ekologii a udržitelný rozvoj, spoustu zeleně a omezení automobilové dopravy.

Přímořská romantika

I když má Slovinsko pouhých 47 km pobřeží, jeho návštěva stojí za to. Doporučuji zamířit do přímořského městečka Piran. Z Lublaně po dálnici jste zde za slabou hodinku a půl. Má typickou středomořskou atmosféru, tradiční hospůdky s rybími specialitami a výhledem na moře a úzké uličky kde si ještě místní tetky povídají z okna do okna. Pokud byste se zde chtěli koupat, budete se muset spokojit s několika desítkami metrů oblázkové pláže nebo se po vzoru místních vyvalit na některý z velkých kamenů bránící pobřežní promenádu před vlnami. Na krátké okoupání to ale stačí a potom raději ochutnejte čerstvé krevety, ryby a obří kopečky výborné zmrzliny.

Znamení lásky, Lublaň
Přímořský Piran

Vedle Piranu leží další přímořské středisko - Portorož. Soukromě jsem si ho přejmenovala na „slovinské Monte Carlo“. Je plné luxusní hotelů, restaurací, diskoték a kasin. Piranskou romantiku zde nehledejte, ale seženete zde lépe ubytování (i v „normálních“ cenových relacích) a pokud byste přece jen chtěli koupáním strávit více než pár hodin, místní pláže s lehátky a slunečníky k pronájmu budou mít i v hlavní sezóně pro vás vždycky místo. Večer navštivte některou z místních diskoték, barů nebo třeba koncert pod širým nebem, vychutnejte si sklenku dobrého slovinského vína, poznejte zase trochu jiný kousek slovinské kultury a můžete vzpomínat na to, jak vás bolely nohy při sestupu z Triglavu.

Autor: