Japonsko bylo jedna z mála zemí, která ve mně stále vyvolávala otázky. Před každou svou cestou si představuji, jak to tam bude vypadat a většinou nejsem úplně daleko od pravdy. Ale před Japonskem jsem nevěděla, co čekat, jací budou lidé, jak to tam bude vypadat a fungovat. Cestu jsme si naplánovali v duchu dvou velkoměst – Tokio a Kjóto. Z průvodce mi bylo jasné jedno – bude to úplně jiný svět. Hned první večer po příletu jsem poznala, že cestování v Japonsku bude skutečně zábava.
Neexistující noc, osvětlené je v centru snad všechno. Křižovatka Šibuja vzdáleně připomíná Times Square, ale jen do té doby, než jsme se vydali do čtvrti Šindžuku – tady to teprve září. Najdete zde také několik ulic úplně miniaturních barů, kam se vejde třeba jen pět lidí. Klub má své téma a schází se v něm třeba milovníci jazzu, literatury nebo různých sportů, některé jsou určené pro cizince, v jiných je jim vstup zakázán.
Na co mimo Japonsko nenarazíte?
Japonci jsou národ sportovců, ale také shoppingu. To je zde totiž národní sport. Obchody jsou zde tak „vytuněné“, že člověk neví, kam dřív koukat. Nejen interiér, ale i stavba samotná je často výjimečná, v Evropě nevídaná. Jen za první den mám tolik vjemů, že do deníku píšu jen známá hesla – Love hotely, Pačinko herny, Haradžuku girls, plastová jídla ve výlohách restaurací, spořádanost Japonců, trhy s jídlem, jídlo! Nevěděla jsem, kde dřív oči nechat a první dny jsem usínala plná zážitků, které jsem chtěla prožít a vidět zas a znovu.
Moderní Tokio zkrátka v člověku zanechá velkou stopu a když se pak vydává na Šinkanzen do Kjóta, říká si, že už ho snad nemůže nic překvapit a právem se těší na zenové zahrady, oázy klidu.
Trasa delší než 500 km - tolik je vzdálené Kjóto od hlavního města - trvá 2 hodiny a 20 minut. Ano, vítejte ve světě, kde to šlape. Vlak jede samozřejmě na čas... Jak by se nám žilo, kdybychom stejnou rychlostí jezdili z Prahy do Brna?
Kjóto – chrámy a zenové zahrady všude kolem
Z města dýchá historie a klid. Při procházení se uličkami s tradiční dřevěnou zástavbou se vám bude tajit dech. Občas na vás někde vykoukne gejša a budete mít pocit, že jste se vrátili v čase. Kolem chrámů uvidíte procházející se gejši také, často v párech nebo po skupinkách, Kromě toho, že je to tu turistická atrakce (ženy se mohou nechat nastrojit i nalíčit jako gejša), to dává městu velmi příjemnou atmosféru. Některé chrámy jsou přeplněné a člověk musí utéct do těch menších, ale stejně hezkých nebo ještě hezčích. Naprosto exkluzivní záležitostí je chrám Fušimi Inari Taiša. Chrám má charakteristickou oranžovou barvu a můžete si zde vyšlápnout krásným trailem na horu Inarijama – čekají vás tisíce oranžových bran po cestě. Doporučuji!
Stezka filozofie se nachází na západním okraji města a jedná se o cestu, kterou procházel slavný japonský myslitel Nišida Kitaro. Je to místo ideální na rozjímání. Kolem se nachází spousta malebných kavárniček a obchůdků, které jakoby samy vítají a nabízejí výbornou kávu nebo matchu. Po stezce se dá běhat, jet na kole nebo jenom posedávat, číst si svou oblíbenou knihu a přemýšlet nad životem.
  |
Kjóto má ideální polohu. Město je na rovině, ale kolem dokola ho obklopují hory, a tak není nic lepšího, pokud máte více času, udělat si do hor i výlet. Přičichnout k přírodě budete mít možnost už v Arašijamě, kde se kromě nádherného chrámu Tenrjúdži, nachází bambusový les a spousta malých cestiček, kde se můžete procházet.
Pro pohyb a přejíždění po Kjótu doporučuji si půjčit kolo. Je to nejrychlejší a nejpříjemnější způsob dopravdy a navíc ze sebe budete mít dobrý pocit. Pokud byste už nemohli, tak doporučuji posílení v některé z kaváren oblíbeným čajem matcha, latté matcha nebo výbornou zmrzlinou matcha.
