Ve skutečnosti své ucho ale svěřil Gabrielle Berlatierové, kterou v nevěstinci sice poznal, ale pracovala v něm jako pokojská.
Přesto byl malíř prostitutkami a jejich životem dlouhodobě fascinován: často je navštěvoval a stály mu modelem pro řadu jeho obrazů. Tuto fascinaci s van Goghem sdílí téměř celý svět: o prostitutkách se píší básně, knihy, točí seriály i filmy. A od roku 2014 mají i vlastní muzeum - Red Light Secrets.
  |
Jde o vůbec jediné muzeum prostituce na světě a najít se dá v srdci Amsterdamu, často přezdívaném globálním hlavním městem sexu. Red Light Secrets nabízí unikátní pohled na svět sexuálních pracovnic: svět zákoutí amsterdamské Red Light District, čtvrti rudých lamp, kde 50 euro koupí kolem šesti minut pohlavní soulože, pět gramů marihuany, nebo obrovskou krabici vaflí s čokoládovou polevou - záleží na chuti.
Tajemství říše podlouhlých oken, za která místní prostitutky svůdně lákají kolemjdoucí (nebo znuděně sedí na stoličce a soustředí se pouze na obrazovky svých chytrých telefonů) se v muzeu přitom otevírá z pohledu samotných sexuálních pracovnic.
Red Light Secrets: co si zákazníci zapomenou u prostitutky?
Návštěvníci tak mohou vidět prakticky všechno: laciné krajkové kostýmy, luxusní vany a šampaňské, hygienické pomůcky, lubrikanty, kondomy či BDSM místnost, sekci „co u nás zákazníci zapomněli“ (například kondomy, hřeben či umělé zuby) - ale také vzpomínku na zavražděné prostitutky, jejichž vrahy policie často nenašla, či autentický model toho, jaké pohledy musí sexuální pracovnice za svými „okny“ každodenně vytrpět.
Uzákonění a ráj komerce
Prostituce v Nizozemí má dlouhodobou tradici. Zdejší vysoce sekularizovaná společnost vytvořila ideální prostor pro liberální názory ohledně nejen lidské sexuality, ale také například rekreačního užívání drog. A byť marihuana - která je v Amsterdam cítit všude od poutě uprostřed Damského náměstí až po vstup do nejstaršího kostela města Oude Kerku - plně zákonná není (některé části prodejního procesu jsou pouze plošně tolerovány), prostituce je v Nizozemskou kompletně legální už od roku 2000.
Prostitutky platí daně, mají vlastní svazy, nemocenskou, pojištění - a okno, ve kterém se nabízejí v titěrném spodním prádle, si mohou pronajímat na vlastní pěst, tedy bez „pasáka“, který jim bere peníze i svobodu.
Amsterdam je se svou rudou čtvrtí, která se nachází v centru města (asi 5 minut od hlavního nádraží), zdánlivě tak dokonale sžitý, že vedle jednoho nevěstince je dokonce mateřská školka. Stejně tak se v Red Light District dá najít řada coffee shopů, vysokoškolská kolej, kostel, peep show, krásný výhled na městské kanály - a vedle toho právě i muzeum prostituce.
Red Light Secrets nabízí podobný paradox, jako celé město: na jednu stranu jde o emancipující projekt, který dává prostor příběhům a realitě skutečných amsterdamských prostitutek. Zároveň jde ale také o vrchol komerce, která cílí především na (nejen sexuální) turisty, kteří historické město často vnímají jako dokonalé hřiště stvořené pro naplnění vlastních dobrodružných tužeb.
Stinná stránka legalizace?
Amsterdam v roce 2007 přišel s projektem 1012. Od té doby se město snaží v populární čtvrti „uklidit“ - skupuje prostory, kde se nacházejí nevěstince, a proměňuje je na luxusní butiky. Důvodem je jak snaha přilákat bohatou klientelu, tak i potírání ilegálních praktik, které si od dob uzákonění prostituce v Amsterdamu našly domov.
Legalizace měla přinést dvě věci: daně a bezpečí. Daně pro stát, bezpečí pro sexuální pracovnice. Realizace se ovšem podle některých zdrojů ukazuje jako náročná. Některé prostitutky raději volí ilegální činnost bez registrace, aby co nejdůkladněji ochránili svou identitu - a s pokusem o odstranění pasáků se vytvořila díra v trhu, kterou vyplnili „manažeři“.
Ti fakticky plní role tradičních pasáků, teď je podle některých lidskoprávních hnutí ale navíc ještě chrání zákon. Zvýšená míra poptávky a sexuální turistika navíc přinesla dočasný nedostatek prostitutek, který napomáhá kuplířství i obchodování s lidmi.
Pohlednice z cest na větší mapě
Amsterdam tak uzavřel již stovky nevěstinců, a snahy nejsou u konce. Ve čtvrti visí letáky, které volají po záchraně místní kultury a obživy prostitutek. Mariska Majoorová, ex-prostitutka, spisovatelka a zakladatelka Informačního centra prostituce a svazu PROUD pro prostitutky, dostala za své celoživotní dílo ve středu 26. 4. dokonce rytířský řád.
Nevěstince však nadále mizí: a odborníci zatím jen těžko hledají shodu o tom, kde najít ideální hranici mezi ochranou sexuálních pracovnic, svobodou podnikání a potíráním ilegálních aktivit.
