16. ledna 2018 6:04 Lidovky.cz > Cestování > Aktuality

V Egyptě mi chybí mák, jeho dovoz sem je ilegální, říká Češka

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 3Diskuse
Hana Janošíková | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hana Janošíková | foto: Archiv Hany Janošíkové

Hana Janošíková se do hlavního egyptského města přestěhovala před třiceti lety kvůli svému manželovi. „Káhira je velice kosmopolitní město a mám tu známé z celého světa. První, co přijde na řadu je vždy pivo, následuje fotbal, Havel, křišťál, Škoda, Smetana, Švejk. Záleží na tom, s kým zrovna mluvím. Egypťané třeba nechápou, proč obědváme ve 12 hodin - pro mnohé to je čas snídaně. Ve výchově dětí jsme pro ně příliš disciplinovaní, návštěvy například nechápaly, proč jim nechci ukázat miminko, které právě spalo,“

Lidovky.cz: Vzpomenete si na první dny po přestěhování? Co vám nejvíce ulpělo v paměti?
Šokovalo mně více věcí. Všudypřítomný hluk, absolutně chaotická doprava bez pravidel a také extrémní chudoba v káhirských chudinských čtvrtích. Pamatuji se na procházku „Mrtvým městem“ zorganizovanou českými egyptology, kde při pohledu na bosé, špinavé děti v otrhaných šatech jsem si říkala: „Na tohle si nemůžu nikdy zvyknout.” Sice jsem si stále nezvykla, ale styk s těmito dětmi je dnes součástí mé práce jako sociální pracovník v centru pro děti žijící na ulici.

Lidovky.cz: S čím jste v cizině narazila? Je nějaký český zvyk, který byl pro okolí krajně nezvyklý?
Celkem rychle jsem musela odbourat český zvyk návštěv přezouvajících se do bačkor. Egypťané také nechápou, proč obědváme ve 12 hodin - pro mnohé to je čas snídaně. Ve výchově dětí jsme pro ně příliš disciplinovaní, návštěvy například nechápaly, proč jim nechci ukázat miminko, které právě spalo. Pro ně by bylo naprosto normální ho probudit, ať si ho mohou užít.

Lidovky.cz: Chcete se do Česka ještě někdy vrátit?
Do Česka se vracím pravidelně. Když byly děti malé, trávili jsme u babičky a dědy celé léto. Teď se vracím několikrát do roka na kratší dobu. Mám zde kamarády z dětství, s kterými se pravidelně scházím a samozřejmě svoji rodinu.

Kdo je Hana Janošíková

Je mi 53 let, narodila jsem se v Jablonci nad Nisou. Již skoro třicet let žiji v Káhiře. Můj manžel je Egypťan se syrskými kořeny, jeho předkové se sem přestěhovali z Aleppa. Máme tři děti ve věku 22-27 let. Pracuji jako sociální pracovník v centru pro nezletilé matky a děti žijící na ulici. Kromě toho se také živím překladatelskou činností. 

Lidovky.cz: Existuje nějaké české jídlo, které vám v cizině chybí? Uvařil jste přátelům v zahraničí nějaké české jídlo? Jak jim chutnalo?
V Egyptě mně chybí mák. Ještě donedávna jsem netušila, že dovoz máku do Egypta není legální a vesele jsem si každý rok asi kilo přivezla. Také náš tvaroh zde není k dostání. Jinak zde ale velký úspěch sklízí pečené kuře s typickým grilovacím kořením a samozřejmě i česká štědrovečerní večeře včetně bramborového salátu, hubníka a ryby.

Lidovky.cz: Máte děti? Učíte je česky?
Máme tři děti a všechny mluví kromě angličtiny a arabštiny také česky. Prostřední dcera si přibrala český jazyk k studiu anglické literatury na Oxfordské univerzitě a v současné době se vrací k českým kořenům - studuje (magisterské studium) a zároveň pracuje v Praze. Nejstarší syn žije v Londýně, nejmladší žije v New Yorku. Češtinu si udržují díky babičce, které často volají a rádi za ní i jezdí.

Lidovky.cz: Jaké jsou první asociace, které slýcháváte, když řeknete, že jste z Česka?
Káhira je velice kosmopolitní město a mám tu známé z celého světa. První, co přijde na řadu je vždy pivo, následuje fotbal, Havel, křišťál, Škoda, Smetana, Švejk. Záleží na tom, s kým zrovna mluvím.

apeAlena Pecháčková
  • 3Diskuse