29. října 2016 6:56 Lidovky.cz > Cestování > Aktuality

V kapele Wohnout máme tři měsíce vyhrazené na cestování, říká Honza Homola

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Kambodža | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kambodža | foto: HedvanbnáStezka.cz

Kapela Wohnout je složena ze samých nadšených cestovatelů. Dokonce mají vyhrazené tři měsíce v roce, které věnují jen cestování. Po světě jezdí společně i sami. Společně vylezli například na horu Toubkal v severní Africe. Dva z členů kapely dojeli na kole z Česka až do Istanbulu. Jaké to bylo? O tom jsme si popovídali s jedním z nich - Honzou Homolou.

Kapela Wohnout je složená ze samých nadšených cestovatelů. Jak se to stalo?
Vždycky jsme rádi čundrovali po Čechách a Moravě, což děláme dodnes. V druhý polovině devadesátých let jsme začali vandrovat i exoticky. První naše cesty vedly především do Asie. Máme tři měsíce v roce vyhrazené pro cestování, což po celá ta léta s radostí využíváme

Matěj Homola je fascinován hlavně Indií. Sdílíš tuhle vášeň s bratrem?
Indii miluju, byl jsem tam několikrát, ale rád svůj vyhrazený čas věnuju i jiným zemím. Nerad někam jezdím opakovaně, i když zrovna Indie je tak pestrá, že se tam dá jezdit furt. Svět je veliký a má různé odstíny, byla by škoda se zaměřovat jen na jednu zem.

Které další země jsou Ti nejbližší a proč?
Krom Indie jsem byl uchvácen Venezuelou, Barmou, Nikaraguou a Kyrgyzstánem. Střední Asie mě obecně začíná lákat, neb je zatím hodně dřevní, a jejich kultura je mi něčím velice blízká. Rád bych jednou kompletně procestoval Ameriku. To se ale asi stane, až mi odrostou děti a budu mít více času.

Tentokrát ses vydal na kole z Prahy do Istanbulu. Jak ten nápad vznikl?
Můj největší kamarád a kolega z kapely Jirka Zemánek je vášnivým cyklistou. Jezdili jsme nejdřív hodně po Čechách a pak se začali vydávat i do dalších evropských zemí. Jednou jsme si udělali výlet z Brna do Benátek. Byla to úžasná cesta a myslím, že někde tam nás napadlo dojet v sedle až do Asie. Tak jsme si jednou v hospodě plácli a začali se připravovat.

Indie je velmi rozmanitá země
Místní obyvatelé v tradičním oděvu, Kyrgyzstán

Jak dlouho jste vlastně s baskytaristou Jiřím Zemánkem jeli?
Cesta trvala dvacet jedna dní. Šlapali jsme od rána do večera celý den. Denní limit byl mezi osmdesáti a sto padesáti kilometry. Bylo pár momentů, kdy jsme si vyčerpáním sáhli na dno. Pamatuju si, jak jsem vyjel z baráku ověšený brašnami a po dvou kilometrech mě začaly bolet nohy. To jsem ale věděl, že před sebou mám ještě dva tisíce kilometrů.

Jsi vášnivý cyklista od mládí?
Jako kluk jsem na kole jezdil závodně, ale pak přišla puberta a všecko bylo jinak. Později jsem se k tomu vrátil. Teď už na kole ale jezdit zase nemůžu, neb jsem si zničil právě tou cestou do Turecka šlachy na rukách, což je pro muzikanta veliký problém. Strávil jsem hodně času lítáním po doktorech, a když bylo líp, projeli jsme se Zemánkem Skotsko a tam jsem zjistil, že kolo musím navždy odložit.

Co tě na cestě nejvíc bavilo?
To ani nevím. Člověk sedí celý den v sedle a šlape. Přemýšlí úplně o všem a nejednou zjistí, že už nemá o čem přemýšlet, že už se prostě „upřemýšlel“. A tak prostě jenom šlape a šlape. Pak najednou zahlédne ten krásný nápis „beer” a už sahá po brzdě.

Kudy vaše cesta přesně vedla?
Z Čech do Rakouska, Maďarska, Srbska, Bulharska a Turecka.

O téhle cestě budeš povídat i na festivalu Obzory. Co se na promítání diváci dovědí?
No, nerad bych teď něco prozrazoval. Ta cesta nám přinesla krásný i drsný zážitky. Máme fotky a vezmeme i kytary!

Některé vaše písničky vznikají i na cestách, že ano? Kterou takovou máš nejradši?
Po cestě do Turecka se mi v hlavě začala tvořit melodie, kterou jsem si dokola broukal. O rok později jsem ji nahrál se smyčcovým sextetem a nazval jí Istanbul. Jinak na cestách vzniklo mnoho nápadů. Kytaru vozíme s sebou.

Nenarušuje nějak chod kapely, že je hodně členů často na cestách?
Jak už jsem psal, máme tři měsíce v roce vyhrazeny pro cestování. Teď už jsme do toho zatáhli i naší kapelní manažerku, která taky začala cestovat.

Cestujete i společně?
Hodně zemí jsme projeli společně. Umíme si v téhle sestavě užít nejvíce srandy. Jednou jsme dojeli autem z Prahy až pod Toubkal, nejvyšší horu severní Afriky, a tu jsme vylezli. Když jsme tam nahoře seděli, díval jsem se na kluky a říkal si, že to je ta nejúžasnější parta pro cestování. Veliký štěstí na parťáky!

Katka Smolová, HedvabnaStezka.cz
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz