10. srpna 2017 6:05 Lidovky.cz > Cestování > Aktuality

V záři obloukové lampy. Do rodného města Františka Křižíka

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Plánice s kostelem sv. Blažeje, na jehož přestavbě se podle některých pramenů... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Plánice s kostelem sv. Blažeje, na jehož přestavbě se podle některých pramenů... | foto: Wikimedia Commons

V červenci to bylo právě 170 let, kdy se v malém pošumavském městečku Plánici narodil český technik, průmyslník a vynálezce František Křižík. Kromě letopočtu narození 1847 si výročí spojených s jeho jménem letos připomínáme víc: například 14. března 1887 se Jindřichův Hradec stal po Praze prvním českým městem, kde Křižík instaloval městské osvětlení, v červnu téhož roku se připojil Písek.

Obrazně řečeno – kam Křižík vkročil, tam se záhy něco rozsvítilo nebo rozjelo. V Jindřichově Hradci jej připomíná Zámecký mlýn s malou vodní elektrárnou, v Písku kousek od Sladovny stojí přímo na nábřeží Otavy Elektrárna královského města Písku a v Plánici se zase dodnes dochoval Křižíkův rodný domek.

Plánická síň slávy

Dnešní rekonstruovanou chaloupku by sice Křižík asi nepoznal, ale vzpomínají tu na něj moc pěkně. V první místnosti vám průvodkyně pustí asi čtvrthodinový dokument o Křižíkově životě a pak dopoví to, o čem se ve filmu nemluví. Ve druhé místnosti se seznámíte s obloukovou lampou, jedním z největších Křižíkových vynálezů. Samozřejmostí jsou turistické známky včetně výroční, která připomíná 170 let od Křižíkova narození, pohlednice, magnetky a dvě pěkná turistická razítka.

Rada před cestou

  • Rodný domek Františka Křižíka je otevřený denně kromě pondělí a úterý od 9 do 16 hodin, vstupné vyjde na 40/20 Kč. www.planice.cz
  • Kde se najíst? U silnice mezi Hradešicemi a Nalžovskými Horami stojí kaple sv. Antonína s rodinnou hrobkou rodu Taaffe. Místo je dnes ovšem známé především díky výletní restauraci U sv. Antonína, v níž zeď s podpisy celebrit připomíná předchozího majitele, herce
  • Koupání nejisté Nedaleko Plánice naleznete rybník Hnačov, který byl dřív považován za koupací oázu. V posledních letech v něm však bývá voda plná sinic, a tak je dobré zjistit si její aktuální stav předem.

Pokud budete mít štěstí a v době vaší návštěvy bude otevřená síň slávy v nedaleké hasičské zbrojnici, neváhejte. Sbor dobrovolných hasičů v Plánici slouží městu a okolí od roku 1875. Při občasných akcích a slavnostech, například na oslavy 170. výročí Křižíkova narození, které se v Plánici chystá ve čtvrtek 28. září, bývá k vidění nejen vůbec první sborová koněspřežná stříkačka, ale také historické tablo s fotografiemi, symbolicky z jedné strany ohořelé. Zjistíte, že František Křižík byl čestným členem zdejšího spolku až do své smrti roku 1941.

Historie Plánice se samozřejmě nezačala psát Křižíkovým narozením; vznikla zřejmě někdy během 12. století a patřila cisterciáckému klášteru v nedalekém Nepomuku.

Baroko a bavlna

Po vyplenění kláštera husity se v jejím držení střídaly přední české šlechtické rody – Švamberkové, Šternberkové, Rožmitálští nebo Martinicové. Poslední jmenovaní se v 18. století zasloužili o rozkvět města: založili tu jednu z nejstarších manufaktur na bavlněnou tkaninu a v nedalekém Nicově – mimochodem jedné z nejmenších vesnic v Česku – nechali postavit poutní kostel Narození Panny Marie.

Při výběru architekta měli šťastnou ruku. Stavby se ujal Kilián Ignác Dientzenhofer, tehdy ještě zdaleka ne renomovaný a proslulý stavitel malostranského chrámu sv. Mikuláše a dalších oslnivých budov. Ostatně nicovský kostel je jednou z jeho prvních – a možná dokonce vůbec první – mimopražskou stavbou. Má přibližně čtvercový půdorys a v jeho interiéru můžete vidět zajímavé prolínání oválných bočních prostor s hlavní lodí, rokokové řezbářské práce i vitrážová okna, laděná do žluta. První nicovská pouť se odehrává začátkem července, druhá bývá v září, v neděli po svátku Narození Panny Marie.

Rodný dům by Fr. Křižík asi nepoznal

Broumovská skupina

V Plánici také Dientzenhofer poprvé vyzkoušel to, co později dovedl k dokonalosti při stavbě kostela sv. Barbory v Otovicích, kostela Všech svatých v Heřmánkovicích, kostela sv. Prokopa v Bezděkově, kostela sv. Anny ve Vižňově, kostela sv. Markéty v Šonově a kostela svaté Máří Magdaleny v Božanově. Jde o vesměs drobné vesnické kostely, označované jako Broumovská skupina. Vznikaly v době, kdy Dientzenhofer pracoval na barokní přestavbě benediktinského kláštera v Broumově. Také z Nicova si Dientzenhofer „odskočil“ do blízké Plánice a dodnes jej zde připomíná barokní kostel sv. Blažeje.

Eva Obůrková, spisovatelka, ilustrátorka, cestovatelka
  • 2Diskuse






REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz