Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Praha je krásná, politika naopak děsná, svěřuje se Američan

Česká kuchyně

  10:00aktualizováno  11:23
Američan Christopher Richardson se do Česka přestěhoval před dvěma lety. Nejvíce ho překvapila Praha, nečekal prý, že bude tak krásná. Čechům by vytknul jen to, že nepoužívají deodoranty, jinak jsou prý lidé na celém světě stejní. Jediné, co mu v Česku vadí, je politika. Server Lidovky.cz přináší další díl Českého šoku.

Christopher Richardson

Lidovky.cz: Co vás na Česku nejvíc překvapilo při vaší první návštěvě?
Největším překvapením pro mě bylo zjištění, jak moc je Praha krásná. Měl jsem předem nějaké znalosti o kultuře, znal jsem muziku, od Dvořáka po Hammera, četl jsem Kunderu, Kafku a Haška, viděl jsem mnoho filmů z české Nové vlny, takže jsem povědomí o české kultuře měl. Ale nic mě nepřipravilo na historickou a fyzickou krásu Prahy.

Lidovky.cz: Kdy jste se rozhodl, že tu chcete zůstat na stálo? Co vás k tomu vedlo?
Přestěhoval jsem se do Česka v lednu roku 2011. Byl jsem tou dobou v San Franciscu, když se mi naskytla příležitost k práci v mezinárodní technologické společnosti. Upřímně, chystal jsem se přestěhovat do zahraničí už dlouho, ale kdybyste se mě zeptali, nikdy bych si nepomyslel, že to bude Česká republika - představoval jsem si, že to bude někam do Asie. Ale když se příležitost naskytla, skočil jsem do ní rovnýma nohama.

Kdo je Christopher Richardson?

Američan Christopher Richardson se do Česka přestěhoval v lednu 2011. Je mu 43 let a je svobodný. Chutná mu zdejší pivo a českou kuchyni podle svých slov přímo miluje.

Lidovky.cz: Co vám na Češích nejvíc vadí?
To je zajímavá otázka. Může to být třeba neochota českých mužů používat deodorant a dopad tohoto faktu na hromadnou dopravu během letních měsíců. Ale takové maličkosti mě ve skutečnosti netrápí. Zjistil jsem, že lidé jsou v podstatě všude ve světě stejní. A důležité věci jsou také všude stejné - mít práci která nás baví a financuje naše vášně, milující přátele a podporu rodiny. Takové věci jsou důležité pro český národ, i pro všechny ostatní země. Jediná věc, která mi tu vadí, je aktuální směr české politiky.

Lidovky.cz:  Chodil jste někdy s Češkou, jaké podle vás jsou?
S Češkou jsem nerandil, alespoň prozatím ne.

Lidovky.cz: Je nějaký rozdíl v tom, jak se Češi chovají k sobě navzájem, ke starým lidem, dětem, než jak je zvykem ve vaší zemi?
Musím říct že Češi mají tendenci chovat se k sobě navzájem slušně. Chovají se k sobě mile, s respektem a navzájem si pomáhají. Vidíte to každý den, když se někdo zvedne ze sedadla v tramvaji, nebo pomůže vynést ženě kočárek do schodů. Američani takoví také bývali, ale toto chování je posledních čtyřicet až padesát let na ústupu. Moderní česká společnost je mnohem civilizovanější než ta americká.

Lidovky.cz: Co si myslíte o českém humoru? Sednul vám?
Z mé zkušenosti má český humor tendenci k tomu být satirický, s trochou cynismu na okraj. Český humor se mi zdá vtipný a mám ho rád. V porovnání s americkým se mi zdá naprosto odlišný. Samozřejmě, že Američani také umí být  cyničtí a satiričtí, ale český humor je bližší spíše britskému, než americkému. 

ČTĚTE TAKÉ:

Lidovky.cz: Zajímáte se o českou historii, je něco, co vás zaujala?
Abych byl upřímný, o historii se příliš nezajímám. Ovšem období intelektuálního disentu proti stalinskému komunismu, které zpracoval Forman a další režiséři Nové vlny až po sametové revoluci a zvolení Václava Havla je velmi zajímavé.

Lidovky.cz: Pijete pivo? Jak vám chutná česká kuchyně?
Jsou tady snad nějací lidé, kteří pivo nepijí? Dobře, musím říct, že jednoho znám a překvapivě je to Čech. A k české kuchyni - tu miluji. Všechno od klobásy na místních pivních zahrádkách, až po  moderní interpretaci české kuchyně v La Degustation. Když jdete pryč z centra a dáte si oběd, speciálně v některé malé české restauraci, těžko najdete lepší jídlo a lepší cenu kdekoli na světě. A když se seznámíte s nějakými českými přáteli, bude to jen lepší - zejména o prázdninách. Když dozraje Svatomartinské víno, je to znamení, že je čas pro pečenou husu a čas začít počítat dny, kdy dorazí krásné a rozmanité vánoční cukroví.

Lidovky.cz: Myslíte si, že už v Česku zůstanete?
Jak se říká, "navždy je příliš dlouhý čas". Realita je taková, že cestuji dost kvůli práci, ale vážně rád bych trávil více času v České republice, než trávím teď. A rozhodně nemám plány odsud odjet. Samozřejmě záleží na tom, jaké tu bude v příštích letech obchodní a politické klima. Dovedu si představit zůstat tu už natrvalo. Ale také si dokážu představit situaci, kdy už to tu nebude vhodné pro cizince, kteří tu budou chtít žít a podnikat.

Lidovky.cz: Zajímáte se o českou politiku? Jaký na ni máte názor?
Cestoval jsem sem od poloviny devadesátých let. Tolik věcí se za posledních dvacet let změnilo. Když se podívám na houpačku politické moci, začínám mít o tuto zemi, můj adoptivní domov, starost. Až do posledních voleb jsem měl až snový pohled na zdejší politiky.

Český šok

Jak se žije cizincům v Česku? Jsou tu spokojení, nebo jim u nás něco chybí?

Cizinci žijící v Česku mluví o naší zemi ve speciálu serveru Lidovky.cz: Český šok

Pokud k nim patříte i vy a chcete se s námi podělit o svoje názory a dojmy, napište nám na adresu internet@lidovky.cz. Uveďte svoje jméno, národnost, proč jste do Česka přišel a připojte svoji fotografii. Jako předmět zprávy uveďte "Český šok".

Lidovky.cz: Učíte se češtinu? Je pro vás v Česku její znalost nezbytná?
Ano, česky se učím, i když velmi pomalu. Ale musím říct, že umět česky není nezbytné k tomu, aby tady mohl člověk pohodlně žít. Je pravda, že největším důvodem, proč se česky učím tak pomalu je, že je těžké najít lidi, kteří se mnou nechtějí nebo nemohou mluvit anglicky. Jen když jsem venku s partou českých přátel. Nejvíce času trávím se skupinou lidí, mezi kterými jsou Češi i cizinci a tak mluvíme všichni anglicky. Českou republiku hodnotím jako takový střed, co se týče pohodlného života bez znalosti místního jazyka. Není to tu tak snadné, jako v jiných, čistě turistických destinacích, ale zdaleka ne tak těžké, jako řekněme třeba ve Spojených státech, Británii, Rusku nebo Číně.

Lidovky.cz: Po čem se vám v Česku nejvíce stýská, co má vaše země výjimečného? 
Je dlouhý seznam věcí, které sem nemohu dostat. Nejvíce mi v Česku chybí snídaně. Nemluvím o velké americké nebo britské snídani. Chtěl bych snídat každý den. Než jsem se sem přestěhoval, měl jsem vizi, že každý den předtím, než se vydám do kanceláře, se zastavím v místní kavárně, dám si kávu a pečivo, přečtu si noviny. Jenže jen velmi málo pražských kaváren má otevřeno tak brzy, aby se v nich dalo po ránu nasnídat.

Autor: