Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

'Česko neexistuje, tvrdili mi ve francouzské bance'

USA

  7:00
Šestadvacetiletá Katka Měšťanová žije momentálně v Česku, ve Francii ale strávila kus života, a ráda na toto období vzpomíná. Nejvíce ji udivilo, když ji Francouzi nevěřili, že je Česko v Evropské unii. A co ji ve Francii chybělo? "Vzpomínám si, že jsme si nechávali vozit od návštěv chleba, fidorky, uheráky nebo tuzemák," říká. Server Lidovky.cz přináší další díl seriálu Češi v cizině.

Kateřina Měšťanová

Lidovky.cz: Vzpomenete si na první dny po přestěhování? Co vám nejvíce ulpělo v paměti?
Vzpomínám si naprosto přesně. Utkvělo mi v hlavě hned několik klíčových momentů. Tak třeba – přijela jsem do Paříže se dvěma velkými kufry a nikde žádný eskalátor. Ale Paříž byla stejně okouzlující. Zvláštně voněla. Vždycky si to uvědomím, když se tam vracím zpátky. Výrazným předělem pro mě bylo stěhování do garsonky na Alésii, které mě z periferie posunulo do centra. Na rohu ulice bylo báječné pekařství a do Latinské čtvrti, kterou mám nejraději, jsem to měla jen pár zastávek metrem. V paměti mi také utkvělo to, že v Paříži svítilo pořád slunce. Ale to bude spíš zkreslené. V hlavě vám vždycky zůstane to hezké.

ČTĚTE TAKÉ:

Lidovky.cz: S čím jste v cizině narazili? Je nějaký český zvyk, který byl pro okolí krajně nezvyklý?
Narazila jsem s tvrzením, že Česká republika je členem Evropské unie – v době mého příjezdu do Paříže jím byla už 5 let, navíc v té době předsedala. V muzeích a dalších památkách, kde tehdy platilo, že jste-li z členské země EU a je vám méně než 26 let, máte vstup zdarma, mi naše členství opakovaně vyvraceli. A s pasem z roku 2002 se to dalo jen těžko dokazovat. Když jsem si zřizovala účet v bance, dokonce jsem se dozvěděla, že stát, ze kterého tvrdím, že pocházím, vůbec neexistuje. Musela jsem úřednici vysvětlit, že pod slovem “Czechoslovakia” ho v tom svém seznamu vážně nenajde. A co českého venku zarazilo? Snad jen kečup na špagetách, ale to přišlo k smíchu spíš mým italským přátelům než těm francouzským.

Kdo je Kateřina Měšťanová

  • 2009: díky stipendiu Erasmus byla od ledna do srpna v Paříži na Université Paris 8 Vincennes
  • 2011: díky stipendiu Fondu pro americká studia byla od června do srpna ve Washingtonu na Georgetown University (ale píšu o Paříži, protože to bylo delší a intenzivnější)
  • pochází z Písku, žije v Praze
  • vystudovala žurnalistiku a mediální studia na FSV UK
  • mluví francouzsky, anglicky, německy
  • absolvovala pracovní stáže v redakcích France Télévisions v Paříži a v nejstarší politické talkshow USA – The McLaughlin Group – ve Washingtonu
  • od 2009 pracovala jako zpravodajka rádia Impuls z Paříže (chvíli z Washingtonu) – po návratu pokrývala nadále Francii
  • společně s francouzskou zpravodajkou Bayou Bellangerovou točila pro AFP TV, Arte a další
  • vedla přípravné mediální kurzy pro budoucí studenty žurnalistiky
  • od 2012 je redaktorkou zahraniční redakce České televize
  • ve volném čase se kreativně vybíjí v projektech filmového studia Aquarius Pictures (www.aquariuspictures.cz)

Lidovky.cz: Chcete se do Česka ještě někdy vrátit?
V České republice momentálně žiju, ačkoliv to, co dělám, mě z ní dnes a denně vytrhává. V mé televizní práci se zabývám právě zahraničím a vlastně pořád jezdím myšlenkami po mapě. Stejné to bylo i předtím, když jsem pracovala jako rozhlasová zahraniční zpravodajka. Otázkou je spíš to, jestli bych se chtěla vrátit zpátky do Francie. Bohužel, hodně věcí se právě tam změnilo pod vlivem levicové vlády k horšímu. Nicméně, mám tam část rodiny a život v zahraničí jako takový si rozhodně dovedu představit.

Lidovky.cz: Existuje nějaké české jídlo, které vám v cizině chybí? Uvařil jste přátelům v zahraničí nějaké české jídlo? Jak jim chutnalo?
Vzpomínám si, že jsme si nechávali do Francie vozit od návštěv chleba, fidorky, uheráky nebo tuzemák. Ve Francii vám ale dobré jídlo chybět nemůže. Na české klasiky příliš nejsem, takže jsem si francouzské kulinářství vyloženě užívala. Spíš tady dneska postrádám právě tu francouzskou kuchyni – velký salát Chèvre Chaud s rozpečeným kozím sýrem a ty jejich panini – takové v Čechách nekoupíte. Česká jídla jsem ve Francii prakticky nevařila, zahraniční kamarády jsem hostila spíš českým alkoholem. Jen jednou jsem Italovi naservírovala ty zmiňované špagety s kečupem. Na jeho vlastní přání. Říkal, že si něco takového nedokáže ani představit. Mimochodem, snědl to.

Lidovky.cz: Máte děti? Učíte je česky?
Děti zatím nemám a navíc žiju v Čechách. Pokud bych ale měla možnost vychovávat je později v zahraničí, samozřejmě bych je česky učila. Navíc by získaly ohromný bonus – život v bilingvním prostředí. A protože děti se učí rychle a rády, mluvily by za chvíli novým jazykem plynně bez jakékoliv dřiny.

Češi v cizině

Jste Češi, ale žijete v zahraničí? Strávili jste část života za hranicemi? Zajímají nás vaše zážitky. Po čem se vám stýskalo? Co jste v cizině naopak oceňovali?

Pokud se s námi chcete podělit o svoje názory a dojmy, napište nám na adresu internet@lidovky.cz. Uveďte svoje jméno, místo, kde jste žili, proč jste do zahraničí odjeli a připojte svoji fotografii. Jako předmět zprávy uveďte "Češi ve světě".

Lidovky.cz: Jaké jsou první asociace, které slýcháváte, když řeknete, že jste z Česka?
Dneska už je to ve Francii v tomhle ohledu docela dobré, až na ty zmiňované úřady. Mladí lidé, pokud cestují, znají většinou Prahu a její památky. Mnozí i univerzitu. Ti starší si pamatují obvykle název Československo. Z významných osobností jmenují kromě Václava Havla také Jana Palacha. Mnohem úsměvnější asociace jsem zažila ve Spojených státech, ale na obranu Američanů nutno říct, že ani my Češi nejsme nijak kovaní v detailní znalosti jejich země.

Lidovky.cz: Sledujete tamní politiku? Liší se politická kultura od té naší?
Politiku ve Francii sleduju neustále. Baví mě a je to také už roky součástí mé práce. Francouzští politici mě navíc velmi zajímají – jsou to velcí profesionálové, velcí hráči, výborní rétorici. Mívají do detailu propracovanou image. Ostatně, mnozí vystudovali přímo prestižní vysokou školu ENA (École Nationale d’Administration), kde se všechno tohle roky tvrdě učíte. To nám tady trochu chybí. A mou oblíbenou figurou je bývalý prezident Nicolas Sarkozy – o jeho mediálních manipulacích jsem napsala i diplomovou práci.

Autor: