Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Ve Španělsku se lidé na uvítanou líbají. Ruku nikomu nepodávejte, říká Češka

Češi v cizině

  6:21
Kristýna Galová se do Španělska stěhovala autem. A život zde ji naprosto uchvátil. „Začala jsem zde péct své vlastní chleby. Když jsme sem přijeli, tak jsem si rychle uvědomila, že s výběrem chleba tu bude menší problém. Nejvíce oblíbené jsou tu klasické bílé bagety a že byste tu koupili kváskový chléb nebo pšeničný, tak to musíte dlouho hledat,“ říká.

Kristýna Galová foto: Archiv Kristýny Galové

Lidovky.cz: Vzpomenete si na první dny po přestěhování? Co vám nejvíce ulpělo v paměti?
Do Barcelony jsme se stěhovali autem. Cestování autem je pro mě takové menší dobrodružství a moc si ho užívám. Člověk může vnímat odlišnou krajinu každé země. Pamatuji si, jak jsme vjížděli do Barcelony a první, co jsem vnímala byla vůně moře. I když bylo 1.11. tak byl krásný “letní” den a 27°C. Když bych měla zmínit první dny v Barceloně a s nimi spojené neodkladné návštěvy úřadů, veškeré přihlašování se a vyřizování dokumentů, ve spojitosti s nimi si pamatuji na opravdu vstřícné a slušné chování úředníků. Musím říci, že takový přístup je asi nejdůležitější, když jste cizinec, ale i přes to se vám lidé snaží pomoci a poradit.

Ale jak už to bývá, tak začátky nebývají lehké, mám také vzpomínky na chvíle, kdy se mi chtělo brečet, ale teď se při vzpomínce na ně usmívám. Například hned druhý den jsme museli vyrazit vstupní dveře do bytu, protože se nám zasekl klíč a nemohli jsme se dostat ven. Pokud bychom čekali na zámečníka, seděli bychom v bytě do večerních hodin a to jsme si nemohli dovolit. Také jsme pár dnů po příjezdu řešili rozbité okýnko u auta, kdy se nám někdo snažil vykrást auto, kde nic nebylo. Tak odešel s nepořízenou. A poslední, co jsme opravdu nečekali, byla zima bez topení. Většina bytů tu není vybavená topením, takže jsme dva měsíce trošku trpěli. Ale musím říct, za celou dobu, co tu žijeme jsme nebyli pořádně nemocní. Proto se mi osvědčilo rčení, že vše zlé je pro něco dobré.

Lidovky.cz: S čím jste v cizině narazili? Je nějaký český zvyk, který byl pro okolí krajně nezvyklý?
Určitě je pár zvyků a stylů chování, které byly pro nás na začátku lehce nezvyklé, ale nebyl žádný problém si je velmi rychle osvojit. Například při seznamování zde nepochodíte s podáváním rukou. Především žena ženu nebo muž ženu políbí na obě tváře. Jen muži si podají ruce, ale v mnoha případem se také políbí na tváře. Když už jste s někým přítel, tak na pozdrav se nejenom políbíte na tváře, ale také se pevně obejmete. To je výraz srdečnosti a přátelství. Co byl pro mne menší problém, tak to že se tu moc nechodí na čas. Ze začátku jsem to brala jako nezdvořilost vůči mé osobě a určitý projev lenosti. Aktuálně musí říct, že nad tím mávnu rukou a když už něco organizuji, tak raději řeknu dřívější čas, protože je mi jasné, že ten reálný je tak o půl hodiny posunutý. Určitě tu také není možné večeřet v sedm hodin, jak jsme byli zvyklí z České republiky. Celkově je tu režim posunutý. Vstáváme v osm hodin ráno, obědváme kolem 14 hodiny a večeříme nejdříve v osm hodin večer.

A co Španělé rozhodně nepochopí, jak můžeme trávit nedělní den v nákupních střediscích, místo toho abychom své volno strávili s rodinou někde venku na zahrádce restaurace, v parku nebo někde na výletě. V neděli jsou tu obchody zavřené, stejně tak jako ve všechny svátky. A poslední věc, které jsem si všimla, tak ta naše zamračená česká povaha spojená se stěžováním si. Ale to stěžování tu je také. Jen si lidé stěžují v kruhu rodinném. Pokud se vás tu někdo zeptá, jak se máš (což je běžná fráze při každém pozdravu), tak odpověď je jedině mám se velmi dobře. Neexistuje tu, že by vám někdo začal říkat, jak je vše špatně a co všechno se nedaří.

Lidovky.cz: Chcete se do Česka ještě někdy vrátit?
Do Česka se tento rok budeme vracet, ale našli jsme ve Španělsku nový domov. Nedokážeme aktuálně říct kdy, ale rozhodně se sem chceme někdy vrátit. Máme tu nové přátele a co je nejdůležitější, tak nám španělský rytmus života vyhovuje. A co je pro nás nejdůležitější, tak že to tu má ráda i naše rodina a přátele z České republiky, kteří za námi jezdí a jsou naší největší podporou i na dálku.

Lidovky.cz: Existuje nějaké české jídlo, které vám v cizině chybí? Uvařil jste přátelům v zahraničí nějaké české jídlo? Jak jim chutnalo?
Nemůžu říct, že by nám tu nějaké české jídlo chybělo. U nás v kuchyni se vaří hodně, využíváme čerstvé potraviny, především ovoce, zeleninu, čerstvé ryby a produkty ze zvířat celkově. Nejsme zastánci smažených a konzervovaných potravin, v kuchyni nemáme polotovary, proto bych řekla, že nám absolutně vyhovuje středomořská kuchyně. Samozřejmě jsem tu také narazila na menší problémy při přípravě určitých jídel, které i u nás v kuchyni nesmí chybět. Jsou to jídla, která jsem připravovala na Vánoce. Například vánoční cukroví, tak to byl lehce oříšek. Kapra jsme ve finále nesehnali, tak byla rybí polévka z mořského ďase a maso z něj jsem obalila klasicky, jako bych připravovala kapra. Ale kdy se opět potvrdilo, že vše zlé je pro něco dobré, tak jsem tady začala péct své vlastní chleby. Když jsme tu přijeli, tak jsem si rychle uvědomila, že s výběrem chleba tu bude menší problém. Nejvíce oblíbené jsou tu klasické bílé bagety a že by jste tu koupili kváskový chléb nebo pšeničný, tak to musíte dlouho hledat. Když už narazíte, tak za menší bochník chleba zaplatíte klidně i 5 euro. Takže mám už svůj styl přípravy chleba, kdy si vybírám mezi moukou žitnou, celozrnnou a špaldovou. Vlastní kvásek se mi nepodařilo během zimy vyrobit, tak v létě přIjde na řadu i chleba kváskový.

Začali jsme tu s kamarády organizovat tématické večeře. S přítelem jsme zorganizovali českou večeři. Takže naše menu spočívalo v klasickém slepičím vývaru s domácími nudlemi, následovalo vepřo knedlo zelo, dezert byla česká bábovka a k pití jsme měli českou Plzeň a domácí slivovici od dědečka. Oběd sklidil velký úspěch, jen bych řekla že ta slivovice byla docela silná na místní poměry.

Kristýna Galová

Lidovky.cz: Jaké jsou první asociace, které slýcháváte, když řeknete, že jste z Česka?
Jednoznačně největší asociace je české pivo, Praha, Karlovy Vary, Petr Čech a fanoušci basketbalu znají českého hráče Satoranského, který hraje za FC Barcelonu.

Lidovky.cz: Sledujete tamní politiku? Liší se politická kultura od té naší?
Politika se tu řeší snad na každé televizní stanici a upřímně jsme televizi přestali sledovat. Usiluje se tu předeVším o samostatnost Katalánska, kdy místní národ je velmi hrdý a svoji podporu projevuje například vlajkami, které mají vyvěšené na svých balkónech nebo v oknech domů. Pokud se organizují demonstrace, tak se jich zúčastní skoro celé město a průvody trvají po celý den. Ale nejsou to demonstrace spojené s rozbíjením výloh obchodů nebo restaurací, průvod městem je zakončený nějakým koncertem nebo občerstvením v určItých částech města. Ale upřímně se nechci pouštět do hodnocení politického systému této země. Jen lidé hodně nadávají a neustále jsou se systémem nespokojení. Chtějí více samostatnosti, ale nevím, do jaké míry ji mohou ještě více dosáhnout.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!
Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!

Hledáte udržitelnou a kvalitní hygienickou péči pro sebe i vaše miminko? Už dál nemusíte. Zapojte se do testování a vyzkoušejte produkty ECO by...