Mapa problémových jezů je k mání na webu www.nebezpecnejezy.cz. Házecí kotvu s dlouhým lanem má podle něj 16 jezů. "Pouze šest má přípravu pro sebezáchranu. Znamená to, že pokud někdo spadne do jezu, může se s zněj alespoň nějak dostat, například pomocí výstupního žebříku," dodal.
Stejný počet jezů splňuje podmínky pro zásah hasičů. "Jen jeden jez má trvale osazenou záchrannou lanovku, což je nejbezpečnější způsob pro hasičský záchranný sbor," upřesnil Ptáček. Lanovka přes řeku, po které se mohou záchranáři přitahovat nad jez, je v olomoucké části Řepčín.
Jednotlivá povodí a některé obecně prospěšné organizace podle Ptáčka postupně ze svých rozpočtů jezy zabezpečují. Je to ale prý finančně náročné, protože například kvůli prvkům pro sebezáchranu a hasiče je nutné o jezu sepsat studii a sledovat jej při různých průtocích.
Sjíždění jezu v Českém Krumlově.
Pavel Šálek z Českého svazu kanoistů uvedl, že lidé často zabezpečení pro laickou záchranu, tedy kotvu a lano nebo informační cedule ničí a je nutné se o ně průběžně starat. Vodáci na to shánějí prostředky. Zatím se podle něj svaz stará o několik jezů. Správa všech 133 nebezpečných míst by podle jeho výpočtu stála 300.000 korun ročně. Obrací se proto na ministerstva s žádostí o dotace.
Ztráty na kotvách a lanech odhaduje na deset procent ročně. V některých případech jsou to krádeže, jindy vandalství - nedávno prý neznámý pachatel házecí kotvu zapálil a další naříznul lano. Potřebná částka podle Šálka zahrnuje cestovné a nákup bezpečnostních prvků. "Házecí podkova stojí kolem 2000 korun, lano zhruba další tisícovku," upřesnil. Svaz kanoistů podle něj dokáže pokrýt celou republiku z větší části vlastními silami, zbytek lze zajistit smlouvami s půjčovnami lodí a cestovními kancelářemi. "Podobně už to funguje na Ohři, Sázavě a Otavě," dodal.
Šálek vodákům radí, aby vždy nejdřív nastudovali plánovanou trasu na internetu, kde jsou k vidění také fotky jezů. Než k nim pak dorazí, je podle něj lepší ve vhodné vzdálenosti zastavit, jez si prohlédnout a zvážit, zda jsou na sjetí síly a schopnosti. Také by měli být kolem další lidé a jezy v žádném případě Šálek nedoporučuje sjíždět o samotě. Jezy jsou nebezpečné hlavně kvůli vodnímu válci, ve kterém může člověk uvíznout.
Vodáci často jezy podceňují.
Vodní turistika zažívá podle statistik v posledních letech stále větší boom a podle záchranářů se na řeky často vydávají nezkušení lidé, kteří prý neznají vodácká pravidla. Na české řeky ročně vyrazí přes 630 000 lidí. Například Vltavu sjede od června do srpna až 200 000 lidí. Obrat ve vodáckém sportu je minimálně 1,3 miliardy korun.
Ptáček dodal, že v předchozích pěti letech zemřelo na jezech průměrně deset lidí ročně. Nebyli to ale jen vodáci, oběti byli i plavci nebo turisté, kterým spadl do řeky například batoh a snažili se jej vylovit.
