Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Železné hory v bílém. Heřmanův Městec zažívá turistický boom

Cestování

  6:58
Letošní zima překvapuje zejména tím, že vypadá a skutečně se chová jako zima. Po rocích, kdy se – snad mimo opravdové hory – tvářila jako blátivý podzim anebo předjaří, zjišťujeme s údivem: zimní turistice můžeme i v nižších polohách holdovat na sněhu!

Interiér zámku v Heřmanově Městci není přístupný, nachází se zde domov seniorů. Projít se můžete v přilehlém parku. foto: Bedřich Hloušek

Heřmanův Městec, východisko dnešní cesty, v sobě skrývá zajímavý turistický potenciál. Ten dojde v celém rozsahu naplnění teprve v létě, kdy je zpřístupněn zdejší okruh prohlídek ve stájích rodiny Kinských ve výcvikovém středisku.

Ani v zimě však není město nudné a nezajímavé. Jakkoli má řadu památek, a některé zcela výjimečné, kýženou dobu zvýšeného zájmu turistů má Heřmanův Městec teprve před sebou. Současný trend však tomu napovídá. Město a zvláště jeho okolí lze poznávat pěšky, na běžkách, a dokonce, jak se o tom autor přesvědčil, i jako cykloturista zvládající zasněžené cesty okolní krajinou.

Rozhicované samovary a dálkové jízdy. Rusko poznáte ve vlaku

Město v předhůří Železných hor – a víceméně stále ještě na rozhraní středních a východních Čech – má velmi starou tradici. Přesný letopočet vzniku neznáme, soudí se, že to bylo v první polovině 14. století. Poloha na obchodní stezce z Moravy do Prahy byla pro město výhodná, přinášejíc mu bohatství a rozvoj, avšak také zhoubná, když za válek – jak husitských, tak války třicetileté – šly touto cestou spolu s vojskem zkáza a plenění.

Prohlídka může zahrnovat obě centrální náměstí–menší Masarykovo, větší náměstí Míru. Nepřehlédnutelný je barokní skvost: chrám svatého Bartoloměje z poloviny 18. století, jenž významem přesahuje regionální měřítko.

Značnou část centrální části města tvoří areál barokního zámku s přilehlým rozsáhlým zámeckým parkem. Dnešní podoby se zámek dočkal přestavbou v průběhu zejména 18. století, kdy město náleželo Šporkům. Další přestavby a rozšíření následovaly i v 19. století, kdy bylo město s celým panstvím (od r. 1828) v držení knížecí větve rodiny Kinských. Zámkem lze přes nádvoří přejít do parku. Vnitřní prostory slouží jako domov seniorů a jsou nepřístupné. I tak tato monumentální budova stojí za zhlédnutí, byť zvenčí. Víceméně přes ulici naproti vytvářejí dvě zdařilé kvalitní barokní plastiky zajímavý kontrast k architektuře zámku: svatý Václav ve zbroji a s korouhví z roku 1723 a sv. Jan Nepomucký z roku 1729.

Mimořádná a historicky jedinečná je zdejší tradice židovského osídlení. Jako v mnoha jinýchměstech zdecimoval i zde ve 40. letech 20. století holokaust trvalou několikasetletou tradici židovského etnika a jeho víry. Židé obývali od roku 1650 severní část města ve vlastní čtvrti (podle jiných pramenů je židovské osídlení v městě přítomno od počátku 14. století). Jako město obchodu a řemesel byl Heřmanův Městec pro Židy určitě zajímavé místo. Židovské město tvořilo svébytnou část města s namnoze vlastní správou. Dalším omezováním se tato část stala ghettem. Jisté uvolnění pro Židy znamenaly tereziánské a josefínské reformy v 18. století a definitivně pak rok 1848. Židů tehdy v městě žilo více než 800. Památkou je tu především synagoga (otevřená i o zimních víkendech) a mimořádně cenný židovský hřbitov. Současná rozloha hřbitova s více než 1000 náhrobními kameny činí více než 4000 čtverečních metrů.

Bez zajímavosti není ani novější historie města, včetně jeho známých osobností. Narodil se tu ceremoniář Guth-Jarkovský, pochází odsud i Antonín Kotěra, otec architekta Jana Kotěry. Při zmínce o architektuře – ve městě naleznete řadu zajímavých domů ve stylu secese a art deco: v minulosti, zejména v meziválečném období, bylo město oblíbeným cílem letních pobytů řady umělců.

Vypravit se můžete i na toulky po okolí a poznávat severní část Železných hor. Pojedeme k ní okolo kempu Konopáč, silnicí stoupající vzhůru. Tady přesně je kraj, kam si lze letos vzít běžky; stopy lesními cestami jsou většinou dobře projeté. Významným cílem je zřícenina hradu Lichnice z druhé poloviny 13. století. Leží asi 10 km od Heřmanova Městce blízko Třemošnice, nad obcí Podhrad. Vždyo prvním únorovém víkendu se zde koná zimní táboření. Návštěvníci tu stráví noc ve stanech nebo pod širým nebem.

Přátelům výhledů doporučím výstup na rozhlednu Barborka. Od roku 2004 stojí nad Dolními Ratíškovicemi – osadou obce Svinčany. Ze čtrnáctimetrové věže z oceli a dřeva je překvapivě dobrý rozhled; za dobrého počasí dohlédnete k Ještědu, Krkonoším i Orlickým horám. Klíč se v zimě musí vyzvednout na obecním úřadě ve Svinčanech. Kolem rozhledny vede i naučná stezka k někdejšímu lomu Vysoká skála. Připomíná dobu zdejší těžby křemence, kvalitního stavebního kamene.

Autor: