29. dubna 2016 6:00 Lidovky.cz > Cestovaní > Aktuality

Místo splněných přání. Slovinský Bled
patří k nejkrásnějším pokladům Evropy

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 3Diskuse
Okouzlující výhled. Slovinský Bled patří mezi nejkrásnější místa Evropy. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Okouzlující výhled. Slovinský Bled patří mezi nejkrásnější místa Evropy. | foto: Magdalena Slezáková, Lidovky.cz
BLED Pověst praví, že ho stvořily víly, rozhněvané na člověka za jeho pyšnou opovážlivost. Z trestu sobeckých lidí se však zrodilo jedno z nejkrásnějších míst celé Evropy. Třpytivá hladina jezera ve slovinském Bledu v sobě chová kouzlo malé země na slunné straně Alp, Čechy v touze po chorvatských plážích tak nespravedlivě přehlížené.

Na počátku bylo zelené údolí a uprostřed něj vysoký kopec porostlý měkkou trávou. Za měsíčního svitu, kdy jí jemné paprsky vdechly stříbřitý nádech, se tu scházely víly, aby oslavily krásu noci tancem.

Ve dne však údolí patřilo pastevcům, kteří sem posílali svá stáda ovcí. Hladová zvířata si v úrodném údolí libovala, ale nakonec pokaždé neomylně zamířila na vílí kopec, kde byla pastva nejšťavnatější a nejkřehčí. Hebký koberec tak tanečnicím mizel pod nohama a zem, jíž se během tance dotýkaly, jejich jemná chodidla čím dál víc zraňovala.

Víly měly pro pastýře a jejich ovce pochopení. Chtěly málo: Vaše zvířata si mohou pochutnávat v celém údolí, jen náš kopec nechte nedotčený, prosily svoje lidské sousedy. Jenže lidé, jak už to tak bývá, byli sobečtí, a brali na víly pramalý ohled. Dál posílali své ovce na pahorek za křehkou trávou, a ta dál mizela a odhalovala pod sebou skrytá, tvrdá skaliska.

Jedné noci, když se víly opět rozlétly v tanci, uklouzla té nejkrásnější z nich na obnaženém kameni noha a zle si ji pohmoždila. Tehdy ztratily trpělivost. Rozhořčeně pozvedly paže a svolaly do údolí mocná vodstva přilehlých bystřin. Bouřlivá voda proudila do zeleného údolí, dokud ho celé nezaplavila a z novorozeného jezera nezůstal čnít jen modří obklopený ostrov: někdejší vílí kopec. Pozdě pastýři litovali, že se k vílám zachovali tak nepěkně. Pastviny pro jejich lačná stáda zmizely v nenávratnu.

Jezerní panství

Tolik legenda. Jezero ukryté v náruči slovinských Alp a pohoří Karavanke ve skutečnosti vzniklo z Bohinjského ledovce - ale že by mu to ubíralo na pohádkové kráse? Prosím vás! V zářivě modré hladině, místy rozříznuté bílou zpěněnou stopou po loďkách, se odráží nejen košaté pásmo okolních hor a lesů, ale také středověký hrad, pyšně shlížející na své kouzelné jezerní panství.

Hrad pyšně shlíží na své jezerní panství. Vpravo kostel svatého Martina.

Ke skromnosti nemá důvod. První písemná zmínka o Bledu pochází už z roku 1004, z darovací listiny podepsané Jindřichem II., jíž římský (tehdy ještě) král poskytl tento drahocenný kus země brixenskému biskupovi Albuinovi. Kolem Bledu bylo však rušno už dávno předtím, než na něj milostivě shlédl majestát svatořímského pera. Ostrov sloužil jako votivní místo už od 11. století před naším letopočtem - tedy v dobách, kdy písmo místním sice nic neříkalo, zato tu hojně holdovali modlitbám a rituálům.

Příjemný život

Dnes se zde uctívá spíše božstvo příjemného života, byť Slovinsko rozhodně nepatří k ateistickým zemím a kdo hledá bohoslužbu, snadno ji najde i v Bledu. Kromě ní tu ovšem objeví celou paletu způsobů, jak strávit volný čas.

V létě je tu čistá prohřátá voda, veslování po její hladině i pláže, větší i skryté pod větvemi; ráno se vám otevřou běžecké trasy a večer útulné restaurace a bary. Když se naopak slunce odvrátí, napadne sníh a u jezera mrzne, nastává čas zimních sportů. Bled má vlastní sjezdovku, a komu nestačí, má Alpy doslova na dohled - stačí obětovat chvilku v autě.

Podzim zve k výletům do pomalu usínající přírody a hodování na jejích plodech, ideálně ruku v ruce. Začít můžete točitou cestou na hrad, kde se na vás těší šikovný mistr knihtisku, který vám vlastnoručně vyrobí pohlednici, nebo veselý umělecký kovář, jenž se na zahraniční návštěvníky vyzbrojil angličtinou s kouzelným irským přízvukem a odzbrojujícím smyslem pro humor. Najdete tu také muzeum, kde se seznámíte se zajímavou bledskou historií.

Je libo originální pohlednici?
Kovář a průvodce.

A pochopitelně také působivou hradní architekturu. Z dlouhého pásu hradeb můžete obdivovat mimořádnou vyhlídku na jezero i okolní hory, ale až se vám omrzí (je-li to vůbec možné), ještě hrad neopouštějte. Nesmíte se totiž zapomenout zastavit v místní vinotéce. Když už ne kvůli samotnému vínu, jímž je Slovinsko mimochodem proslulé, pak aspoň kvůli náramně sympatickému pánovi v mnišské kutně, který vám v mírně alchymistických kulisách a s potutelným svitem v očích povypráví, jak vinné hrozny odcházelo šlapat desatero spoře oděných panen – a zpět se jako panna vracela jediná.

Vinné hrozny odcházelo šlapat desatero spoře oděných panen – a zpět se jako panna vracela jediná.
Vinné suvenýry: lahve s portréty velikánů slovinského písemnictví. Zleva slovinský „Mácha“, romantik France Prešeren; Ivan Cankar pokládaný za největšího slovinského prozaika; básník Simon Gregorčič; otec slovinské písemné tradice (a reformace) Primož Trubar.

Bled lásce přeje

Bled lásce zkrátka přeje, a nezáleží, zda jde o milostný cit nebo pouto ke krásné krajině. První „prototuristé“ sem proudili už ve středověku, tehdy v podobě poutníků a později i šlechticů, kteří si oblíbili místní teplé prameny. Návštěvníků bylo nakonec tolik, že se stali noční můrou místních hradních správců, jimž povinnost ukládala, aby příchozí přes jezero řádně pohostili.

Zoufalství jednoho z nich, jistého Ignace Novaka, dosáhlo dokonce takových hlubin, že vytáhl na křížovou výpravu proti samotnému jezeru a jal se usilovat o jeho vysušení. V 80. letech 18. století se hned několikrát domáhal toho, aby jezero zmizelo, a argumentoval přitom bohatými ložisky jílu na jeho dně. Naštěstí neuspěl, a v polovině 19. století Bled ještě získal na věhlasu díky Švýcarovi jménem Arnold Rikli, který zde založil proslulý lázeňský komplex. Rikliho Institut přírodního léčení Bledu si brzy vysloužil renomé nejatraktivnějšího lázeňského resortu v celém Rakousku-Uhersku.

Pohled na jezero z hradních hradeb.

A věhlas Bledu přetrval i pád středoevropského impéria. Ostatně, ne náhodou si tu jugoslávský vůdce Tito nechal vybudovat své letní sídlo. Monumentální vila, která se kromě desítek pokojů a prostorné terasy pyšní i pompézní mozaikou věnovanou modle partyzánského odboje a na níž zanechal výraznou stopu u nás dobře známý architekt Josip Plečnik, dnes slouží jako luxusní hotel.

Připravte si lahodný dezert

Když už mluvíme o turistických útočištích: pokud vyrazíte do Bledu, neměli byste opominout kavárnu místního Hotelu Park. Na prosluněné terase přímo u jezera vám kromě voňavé kávy naservírují svou specialitu, široko daleko známou „kremšnitu“ (kremna rezina, cream cake). Připomíná náš žloutkový řez, jen jemnější a lahodnější. Křehký koláč z listového těsta naplněný sametovým krémem a šlehačkou nadchne každého, kdo má slabost pro sladké – tím spíš, když vám ho usměvavá cukrářka připraví přímo před očima.

Dobrodružnější povahy, které pravidla hotelů svazují, se mohou uchýlit do nedalekého kempu. Dlužno přitom podotknout, že není kemp jako kemp. Na ten bledský narazíte tak stovku kroků od pláže, a když projdete jeho branou, vynoříte se na úpatí zalesněných hor, mezi drobnými dřevěnými chatkami, které připomínají spíš přírodní artefakty.

Zbystřit by měly především mladé zamilované páry, neboť většinu chatky vyplňuje prostorné lože, doplněné venkovní vířivkou a obestřené vůní borovic. A když tu počnou potomka, není nic snazšího, než se při příští návštěvě přesunout o několik set metrů dál. V klidnější části kempu najdou prosklené rodinné apartmány, symbioticky zasazené do zdejších tichých skalisek. Přes usínáním tak mohou přímo z postele pozorovat k nebi se vzpínající protější stráň – působivá scenérie spolehlivě nahradí počítání oveček.

Není kemp jako kemp...
Rodinné apartmány.

A s ohledem na známé rčení, jež praví, že to nejlepší přichází nakonec, zbývá zmínit se o symbolu krásy Bledu. Je jí slavný kostel Nanebevzetí, nepatrný rozlohou, leč věhlasem přímo monumentální. Maličký ostrov v Bledském jezeře krášlí už dlouhých devět století; nejprve jako románská bazilika, posléze rozšířená gotická přestavba a konečně, od ničivého zemětřesení na počátku 16. století, jako zdobná barokní stavba.

Zazvoňte si

Slovinci před cizinci rádi mluví o tom, jak je jejich země romantická. Na značku SLOVEnija dříve či později narazí snad každý návštěvník zpoza hranic, a pokud náhodou podlehne zvukomalebné slovinštině, začne se ji učit a zákonitým následkem si poté zoufat nad duálem neboli dvojným číslem, jež z většiny evropských jazyků už dávno vymizelo, Slovinci vás utěší, že duál je sexy, protože přece popisuje jen „nás dva“.

Proč jim nevěřit? Ať tak či tak, minimálně v očích snoubenců patří bledský kostelík k tomu nejromantičtějšímu, co je ve Slovinsku k mání. Svatebčané si tu podávají dveře – a není divu. Místní zvon totiž plní přání.

Bled lásce přeje - a je jedno, zda té lidské, nebo zvířecí.

Bled lásce přeje - a je jedno, zda té lidské, nebo zvířecí.

Pověstí jsme svou pouť po Bledu začínali, pověstí také skončíme. Vypráví se, že v bledském hradu přebývala mladá žena, která tragicky ztratila svou životní lásku: milovaného manžela jí zabili zbojníci z okolních lesů a mrtvé tělo pak bezohledně svrhli do jezera. Vdova v slzách sesbírala veškeré své zlato a stříbro a nechala za něj ulít zvon do kaple na ostrově, jenž by navždy připomínal manželovu památku.

Zvon však u ostrůvku nikdy nepřistál. Na loďku, v níž plul, udeřil prudký vichr a spolu se zvonem i celou posádkou ji nemilosrdně pohřbil pod hladinou. Za jasných nocí, říká se, zní dodnes z hlubin jeho hlas. Zoufalá vdova prodala veškeré své jmění, peníze věnovala na stavbu nového kostela na ostrově a odjela do Říma, kde vstoupila do kláštera. Jejím příběhem dojatý papež nechal vyrobit nový zvon, posvětil jej a věnoval Bledu. Papežův dar visí ve věži kostelíka dodnes, a kdo za jeho provaz s čistým srdcem zatáhne, tomu soucitná „paní z jezera“ splní přání.

Zazvoňte si.

Dechberoucí krása jarního Bledu.
  • 3Diskuse
Magdalena Slezáková

Autor

Magdalena Slezákovámagdalena.slezakova@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.