29. prosince 2013 6:40 Lidovky.cz > Cestovaní > Po stopách UNESCO

Po stopách UNESCO: Střelba vedle
našeho auta i krásný ostrov Lamu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 3Diskuse
Máme další bodík do UNESCO skládačky, Lamu totiž patří do rodiny nejdůležitějších historických míst na světě | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Máme další bodík do UNESCO skládačky, Lamu totiž patří do rodiny nejdůležitějších historických míst na světě | foto: Alexandr Bílek
Klidnou noc v kukuřičném poli nedaleko města Malindi nám nečekaně přeruší hluk lidí, kteří stojí vedle našeho auta. Není to moc obvyklé, aby nás někdo v noci objevil nebo kolem nás někdo procházel. Většinou jsou krátce po setmění všichni ve vesnici a spí. Těch hlasů je hodně a mluví docela nahlas.

Jdou slyšet ze všech stran a podle siluet lze rozpoznat, že nakukují přes zatemnělá okna dovnitř. Jsou dvě hodiny ráno. Chvilku děláme, že nic, doufáme, že po chvilce banda chlapů odejde. Trvá to ale dlouhé minuty, a protože se zdá, že nám někdo vlezl na střechu, rozhoduji se, že stáhnu okénko a navážu kontakt.

V okamžiku, kdy se natahuji k okénku řidiče a chci ho stáhnout, ozve se výstřel. Současně je slyšet tupá sprcha drobných broků, které narazily do spodní části auta. Je evidentní, že někdo střelil do země. Čelíme situaci, která se nám ještě nestala, přesto okénko stahuji, byť jen z poloviny, rozhrnuji moskytiéru na okně a vykukuji ven.

Ozbrojení chlapi a nátlaková akce

Je tam 10 chlapů v maskáčích a každý má přes rameno brokovnici nebo samopal. Netváří se moc nepřátelsky, spíše ustaraně. Chtějí doklady a vyptávají se, co tu děláme. Říkám jim, že tu spíme a ráno jedeme dále, a že jsem to domlouval s místní policií. Přelézám za volant, abych měl lepší pozici pro případný úprk.  Beru si na sebe tričko a okénko stáhnu úplně dolů. Vytahuji kopii dokladu mého pasu a Veroniku se snažím zapřít.

Přece jen není dobrý nápad, aby se ukazovala, nevíme, co se dá od nich čekat. Mají moji kopii pasu u sebe, ale nestačí jim. V těchto zemích musíte být připraveni na to, že budou chtít policisté i vojáci doklady a nemůžete si dovolit jim je v originálu poskytnout, jinak vás mají jednoduše v hrsti. Proto je lepší mít hromadu dokladů náhradních, na kterých jsou skutečné údaje, ale nevadí nám, že o doklad přijdeme.  Mám pro tyto případy vyrobeny plastové kartičky, které slouží jako doklad a vypadají jako originální.

Protože vidím, že jsou nespokojeni, rychle jim jednu předávám a zároveň se trochu připravuji na vhodnou příležitost, kdy nastartuji a ujedu. Chtějí, abych vystoupil, zároveň se jeden z nich omluvil za výstřel, který prý vyšel ze zbraně omylem. Abych vystupoval, to nepovažuji v tuto chvíli za úplně bezpečné, a tak tvrdím, že nerozumím a čekám na vhodnou příležitost ujet. Protože jsme na poli, ukazuji jim, že jsem bos a že tam je bahno a vysvětluji, že popojedu na silnici, kde vystoupím.

ČTĚTE TAKÉ:

Berou za dveře, které máme naštěstí blokované. Sice nesouhlasí, ale usmívám se, stále kývu hlavou a ukazuji, že prostě popojedu. Silnice je asi 200 metrů daleko a tak nastartuji. Oni ale začínají být nepříjemní, dva z nich si stoupnou na stupátko a ostatní jdou za námi. Jakmile vjedu na asfalt, začnou mlátit do auta, ať zastavím. Když poslechnu, ti dva slezou a já na to raději šlápnu. Slyšíme sice křik a ještě za námi běží, ale doufáme, že nebudou střílet. Kopii mého pasu a moji falešnou kartičku mají u sebe, ale to nám nevadí. Raději jedeme dál. Jsme pryč a tuto historku máme naštěstí za sebou.

Zabahněné Malindi

Přijíždíme do pobřežního města Malindi. Najít ale něco ke koupání je prakticky nemožné. Je zde sice jeden úsek krásného pobřeží, ale za ten se platí, neboť se jedná o mořskou rezervaci. Cena je ale vysoká a spojená s nějakými službami, které využít nechceme. Ostatní části pobřeží jsou hrozně zaneřáděné a město na tom není o moc lépe.

Všude špína, odpadky a naplavené bahno, které mají na svědomí prudké deště. Navíc části města jsou plné nedozírných louží, protože zde místní, zřejmě samozvaní architekti, vůbec nepočítali s nějakým odtokem dešťové vody. Je nám jich líto, ale to je tak všechno, co můžeme udělat, a tak se jedem podívat alespoň k památníku Vasca da Gamy, portugalského mořeplavce. Město je prý část roku zaplavené italskými turisty, jen nám moc není jasné, co tu dělají.

Je tu sice několik málo zajímavých domů, nějaké paláce a mešity a kousek od města leží historicky cenné zbytky města Gedi, na které jsou místní velmi pyšní, ale jinak si nedovedeme představit, co se tu dá dělat.  Gedi  jsme také našli, ihned se nás zde ujal průvodce, který tak zasvěceně mluvil o historii i každé stavbě, která je součástí této lokality, že jsme si to vyslechli nakonec až do konce. Navíc je v areálu terárium s hady a motýlí farma, která ale zrovna utrpěla nějakou morovou ránu, neboť tam létal jen jeden motýl a i ten vypadal, že do večera nevydrží.

Ozbrojený doprovod vyměněn za suvenýry

Odjíždíme severní silnicí k ostrovnímu městu Lamu. Silnice vede do vnitrozemí sice velmi špatná, ale je asfaltová. Asi po 80 km přichází úsek silnice, kterou smetlo z povrchu zemského El Niňo, proto se naše tempo výrazně snížilo a vypadá to, že jedeme po nějaké stavbě. 

Po dalších 20 km narážíme na vojenský zátaras, na zemi jsou roztaženy bodací pásy a jeden vysloužilý armádní transportér se střílnou, který ale také slouží jako noclehárna a jídelna. Naše auto bylo ihned středem pozornosti, již z dálky bylo vidět, jak vojáci zaujímají své pozice a čekají, co se bude dít. Stahujeme okénka, zdravíme a oznamujeme, že jedeme do Lamu, což je ještě něco kolem 120 km.

Dozvídáme se ale, že musíme dostat ozbrojený doprovod, protože v tomto úseku prý operují somálští banditi shifta, kteří prý čas od času zaútočí. Když nám ale oznámil, že nemá lidi a budou až další den, snažili jsme se nějak dohodnout. Nakonec to nebylo moc těžké, spravilo to 20 USD, nějaké suvenýry pro jeho kluky a jedeme. Máme ale instrukce, že nesmíme za žádnou cenu zastavovat. Silnice má prvních 5 km asfaltový povrch, ale dále již je jen kamenitý. Čínští dělníci prý silnici začali na popud vlády stavět, ale časté útoky na ně způsobily, že se práce zastavily a nakonec úplně zrušily.

Pastevci, Somálci a hyeny

Po cestě potkáváme normální vesničany, lze vidět spousty pastevců v modrých pláštích z kmene Orma, nebo krásné červeno-bílo - černé oděvy somálských žen. Míjíme také pár aut, jinak jedeme po hliněné cestě obklopené z obou stran neprostupnou džunglí. Asi v polovině cesty ale přicházíme o kolo. Než ho stačím vyměnit, Veronika udělá salátek a dáváme si zasloužený oddych.

Posloucháme pralesní zvuky a řev ptáků někdy připomíná znělku z hororu. Když najednou vyleze z lesa dvojice odvážných hyen. Mají hrozivý výraz a také víme, že jsou velmi nebezpečné. Stisk jejich tlamy prý nic nepřekoná. Protože jsou asi 15 metrů od našeho auta, pomalu vše naházíme dovnitř a odjíždíme. Chvilku nás následují, ale brzy to vzdávají, ve zpětném zrcátku vidíme, jak očichávají místo, kde jsme si připravovali jídlo.

Lamu, Unesco

V prťavém přístavu necháváme auto v úschově a vnutíme se na loď k další hromadě místních, kteří jedou na ostrov Lamu. Cesta trvá motorovým člunem asi 30 minut a kličkujeme mezi mangrovníky.
Příjemné zpestření jiným dopravním prostředkem než je auto vystřídalo ještě více nečekané a krásné město Lamu. Máme další bodík do UNESCO skládačky, Lamu totiž patří do rodiny nejdůležitějších historických míst na světě, a proto bylo, jak jsme měli možnost sami zjistit, právem zapsáno na seznam UNESCO.

Město Lamu je nejstarší a nejlépe zachovaná svahilská osada ve východní Africe, která si dosud zachovává svůj tradiční styl života. Město je postaveno z korálů a dřeva mangrovníku a je pro něj charakteristická jednoduchá struktura obohacená prvky jakými jsou například vnitřní dvorky, verandy a pečlivě  vyřezávané dřevěné dveře. Od 19. století se v Lamu konaly důležité muslimské náboženské slavnosti a stalo se významným centrem pro studia islámské a svahilské kultury. Město není pouhým pomníkem, ale stále žijícím funkčním městem, ve kterém se soustřeďuje muslimské obyvatelstvo udržující starobylé tradice.

Lamu leží blízko somálských hranic a oplývá tak zvláštním kouzlem, které nám připadá neodolatelné. V knize Lonely Planet jsme se dočetli, že toto magické městečko může našimi plány do značné míry zamíchat a měli pravdu. Zůstáváme zde o jeden den déle a jsme nadšeni. Říká se sice, že horko, špína a nuda vystihují tento ostrov dostatečně, pokud ale jsme na cestě takovou dobu, nevidíte nic než hliněné chýše a chatrné dřevěné příbytky, zvířata, vesničany a vojáky, tohle je pro nás neskutečná změna.

Nádherné koloniální domy jsou úžasné, všude oslíci a příjemní lidé. Najde se i restaurace, kde se dá dobře najíst. Lamu je podle místních továrnou na mýty, což jsme sami zažili na vlastní kůži, kdy nám každý vykládal jiné historky. Podle architektury, která zde existuje, je zřejmé, že zde měli své zájmy portugalští kolonizátoři, ale podle všeho zde působili například i Angličané. Odjíždíme plní dojmů směr Somálsko.

Alexandr Bílek
  • 3Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.